Notre-Dame jako „pařížský Černobyl“? Opravy památky stojí, Francouzi se bojí rakoviny z olova | info.cz

Články odjinud

Notre-Dame jako „pařížský Černobyl“? Opravy památky stojí, Francouzi se bojí rakoviny z olova

Francouzský prezident Emmanuel Macron sliboval Francouzům, že katedrálu Notre-Dame, jíž zachvátil v polovině dubna ničivý požár, stát opraví do pěti let. Na konci července ale pařížský prefekt oznámil zastavení všech stavebních prací, dokud nebude zajištěna bezpečnost dělníků před kontaminací olovem. Poškození ale mohou být i lidé v blízkosti katedrály, včetně dětí ve školách.

Padající věžičku a hořící střechu katedrály Notre-Dame sledoval 15. dubna se zděšením celý svět. Média, byznysmeni i politici se následně předháněli v diskuzích o budoucí podobě a financování přestavby, jednu věc ale nikdo neřešil – fakt, že se z výše zmíněných zničených částí katedrály uvolnilo 400 tun olova. Nebezpečné látky, která je už od roku 2004 považována za pravděpodobně karcinogenní a zvláště rizikovou pro děti a těhotné ženy.

Krevní testy, kterým se v posledních týdnech podrobilo už 160 dětí, přinesly v úterý další konkrétní výsledky. Poté, co lékaři zjistili zvýšené množství olova v krvi u 10 dětí testovaných během června, našli obdobné hodnoty látky v krvi (25 až 50 mikrogramů olova na litr) u dalších šesti dětí a u jednoho dítětě lehčí otravu (více než 50 mikrogramů/litr krve). V tomto případě není sice jisté, zda musí být otrava nutně spojena s olovem uniklým z katedrály, dítě ale navštěvovalo jednu ze škol, které se na konci července rozhodly pařížské úřady zavřít.

Podle MUDr. Mileny Černé z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která je spoluautorkou studie o obsahu olova v krvi dětí a dospělých, jsou Francouzi až příliš opatrní. „Padesát mikrogramů na litr krve je ještě střední hodnota, v tom nevidím žádné drama. Inhalační expozice – tedy kolik látky člověk nadýchá – není až tak vysoká, problém je spíš v tom, kolik olova spadne v okolí a kontaminuje prostředí na dlouhou dobu,“ vysvětluje.

Podle výše zmíněné studie, kterou zveřejnil Státní zdravotní ústav, se v 90. letech a prvních letech 21. století běžná hladina olova v krvi pohybovala kolem 30 mikrogramů na litr, postupem času ale klesla díky zákazu olovnatého benzinu. „V posledních letech se hodnoty pohybují kolem 10 až 15 mikrogramů, olova v prostředí výrazně klesá,“ říká Černá.   

Použijte vlhčené ubrousky

Nezisková organizace Robin z lesů (Robin des bois) už v souvislosti s kontaminací olovem podala trestní oznámení na neznámého pachatele za úmyslné ohrožení zdraví lidí a neinformování o riziku. Přestože organizace na nebezpečí plynoucí z uvolnění velkého množství olova ihned upozorňovala, první reakce úřadů přišla až po dvou týdnech. Pařížská prefektura ve své tiskové zprávě určené obyvatelům nábřeží diskrétně doporučila, aby si vyčistili domácnost pomocí vlhčených ubrousků a navštívili lékaře, pokud by měli zdravotní problémy. Neupřesnila ale, jak důkladné vyčištění je třeba, ani v jaké vzdálenosti od katedrály si lidé mají dávat pozor.

„Otázkou je, jak pak lidé zlikvidovali ty ubrousky,“ podotýká k tomu lékařka Černá. Dodává nicméně, že jakýkoliv úklid je v tomto případě lepší než nic. „Je třeba bránit prachu, aby se vířil a aby ho lidé opakovaně vdechovali,“ upozorňuje. Jedním z nebezpečí může být olizování rukou u dětí, které tak mohou být vystaveny kontaminaci olovem.

Olovo používali stavebníci po celá staletí, v případě katedrály zpevnili střechu i věžičku tisíci pět milimetrů silných destiček. Ty sice sloužily dobře, v případě požáru se ale ukázala jejich slabina. Olovo se totiž začíná roztékat už při teplotě 330 stupňů Celsia, při 500 stupních se vypařuje. V době požáru překročily teploty tisíc stupňů a je tedy pravděpodobné, že minimálně část olova se v podobě toxických aerosolů dostala do vzduchu nad Paříží a později spadala na zem.

Investigativní server Mediapart věnoval v červenci tomuto problému hned několik článků, v nichž se psalo o „pařížském Černobylu“. Server poukázal také na znečištění naměřené ve dvorech dvou nedalekých škol, které několikrát přesáhlo přípustné limity. Tajemník pařížské starostky Emmanuel Gregoire ale ještě 19. července v deníku Libération ujišťoval, že žádné zdravotní riziko nehrozí. Přesto prý ale pro jistotu nechají úřady obě školy preventivně vyčistit.

Kontaminovaný dvůr školy

O šest dní později pařížská radnice školy uzavřela – na jedné z nich naměřili zdravotníci hladinu 5000 mikrogramů olova na metr čtvereční, po slibovaném vyčištění pak klesla na 3500 mikrogramů/metr čtvereční. I to je ale příliš – práh bdělosti, při němž se na stavbách přijímají bezpečnostní opatření, je pouhých 70 mikrogramů/metr čtvereční.

Vystavení olova může u dospělých zvýšit riziko vysokého tlaku a poškození ledvin, u těhotných pak může vést k potratům. Zvláště škodlivé je olovo pro děti, jimž může nevratně poškodit centrální nervový systém.

Lidé v okolí citovaní serverem Franceinfo se obávají budoucích následků: „Znepokojuje mě, že nevím, co se může stát. Nevíme, jestli tu třeba za 10 nebo 15 let nebudou případy rakoviny způsobené vystavením se olovu,“ říká prodavačka  Charlène, která se snaží vyčistit obchod „od podlahy ke stropu“. Je přitom rozčilená na radnici, který prý s obyvateli nekomunikuje. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud