Nová bitva o Mosul: Spory o majetek mezi šíity a sunnity mohou zažehnout další krvavé války | info.cz

Články odjinud

Nová bitva o Mosul: Spory o majetek mezi šíity a sunnity mohou zažehnout další krvavé války

Dva roky poté, co byl irácký Mosul osvobozen z područí extremistického Islámského státu (ISIL), zuří v těžce zkoušeném městě další bitva. Tentokrát o mešity a obecně majetek s nimi spojených nadací. Arabští šíité, kteří dominují Iráku jako celku, pod tlakem vykupují nebo prostě zabavují nemovitosti patřící sunnitům, kteří ve městě stále tvoří většinu. Právě sektářské spory významně přispěly ke vzniku i rozmachu radikálně sunnitského ISILu.

„(Sunnitští) obyvatelé města mizí z historických čtvrtí Mosulu. Někdy odcházejí poté, co od nových majitelů získali značné sumy,“ píše ve svém předvčerejším prohlášení Abú Bakr Kanaán ze Sunnitské náboženské kanceláře (SEO). Úřadu, který se na severu Iráku stará o sunnitské mešity, nemovitosti a vůbec majetek této náboženské komunity.

Kanaán odhaduje, že od roku 2017, kdy byl z Mosulu vyhnán Islámský stát (ISIL), přešlo do vlastnictví šíitských organizací nejméně sedmnáct důležitých nemovitostí v centru starobylého města. Guvernér regionu Atíl Nudžajfí pak rovnou konstatoval, že v kraji operují „takové náboženské strany i ozbrojené síly, které považují za nutné proměnit Mosul v šíitské město“. Třeba tím, že „obsadí mešity a modlitebny, kde se sunnité modlili po stovky let“.

„Některá tržiště a náměstí už byla přejmenována v souladu s šíitskou tradicí,“ říká pro server Al-Monitor jeden z mosulských sunnitů Fachruddín Džubúrí. „Ozbrojenci z (šíitských) Lidových mobilizačních sil tvrdí, že jsou to oni, kdo vyhnal teroristy z města. A že tu musí zůstat, aby se už teroristé nemohli vrátit,“ dodává.

Mosul byl do počátku nového tisíciletí druhým největším iráckým městem. Nyní tvoří většinu jeho obyvatel sunnitští Arabové, jakkoli Mosul prošel dramatickými demografickými proměnami. Předloni jej definitivně osvobodila speciální irácká jednotka, které měla mít nadkonfesní charakter. Jinými slovy: její příslušníci měli bojovat výhradně za stát Irák, nikoli jménem jakékoli víry. Autor tohoto textu se však v reportážích pro INFO.CZ osobně přesvědčil, že ne všichni vojáci tento úkol vnímali shodně jako centrální vláda – například auta či obrněná vozidla si mnozí z ozbrojenců přizdobili šíitskými symboly. Do Mosulu jako takového přesto vstoupili jen vojáci irácké vlády, zatímco Kurdové stejně jako šíitští milicionáři zůstali několik kilometrů před jeho hranicemi.

Snahy o konfesní proměnu Mosulu jsou proto mimořádně nebezpečné. Spor mezi menšinovými sunnity a většinovými šíity drolí iráckou společnost už desetiletí. Zlopověstný sunnita Saddám Husajn se k šíitům choval jako k občanům druhé kategorie. Když se po americkém vpádu do země (2003) dostali k moci šíité, neopomněli sunnitským spoluobčanům někdejší příkoří oplácet. Také proto slavil na sunnitských územích úspěchy extremistický Islámský stát (ISIL), který šíity střílel po tuctech prostě tam, kde je právě nalezl. Jakkoli jeho radikální brutalita pochopitelně neodpovídá kulturním normám běžného iráckého sunnity, měl-li volit mezi ISILem a šíity ovládnou státní mocí, vybíral mezi špatným a horším. „Tyto spory o majetek jsou hnány ekonomickými ohledy a zištností, jistě ale mohou eskalovat do sektářského konfliktu,“ vysvětluje pro stanici Al-Džazíra irácký profesor Dijárí Sálih.

Šíitští radikálové ovšem postupují podobně i jinde v Iráku. Agentura Reuters zaznamenala příběh sunnitského majitele pozemku na spojnici mezi Bagdádem a Mosulem, který od něj chtěla odkoupit jedna z šíitských milic. S tím, že na něm vystaví mauzoleum pro íránského generála, který na iráckém území padl v bitvě s ISILem. I když obchodník odmítl, našel vlastní nemovitost zapečetěnou a uzamčenou policisty spřízněnými s pro-íránskými jednotkami.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

Írán se podle všeho snaží vytvořit souvislý pás z vlastního území přes Irák a Sýrii až na jih Libanonu, tedy ke Středozemnímu moři. V Iráku dominují s ním nábožensky spříznění šíité, kteří se ovšem snaží udržovat dobré vztahy i s USA. Obecně platí, že Írán, který vystupuje jako globální patron všeho šíitského, vede zápas o regionální nadvládu se sunnity reprezentovanými nejčastěji Saúdskou Arábií. Zástupné války regionálního střetu zažívá Sýrie, Jemen, či třeba Libanon.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud