Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nová éra Turecka. Erdogan získává obří pravomoci, bude to režim jednoho muže, varuje opozice

Nová éra Turecka. Erdogan získává obří pravomoci, bude to režim jednoho muže, varuje opozice

Nové Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan jsou ode dneška silnější než kdy dříve. Pondělí znamená pro zemi rozkročenou mezi Evropou a Asií nejpodstatnější politickou změnu za posledních sto let: Erdogan skládá prezidentský slib pro druhé funkční období a zároveň vstupují v platnost ústavní zákony, které nebývale posilují jeho mandát. Jak velkou moc bude vládce země s devátou nejsilnější armádou světa nyní třímat?

Obří pravomoci

Společně s přechodem k prezidentskému režimu získává Erdogan mnohem větší pravomoci, než měl dříve. V jeho úřadu se spojí funkce prezidenta a premiéra,  předseda vlády tak již nebude zapotřebí a jeho funkce zanikne. Jmenování a odvolávání ministrů – a dalších významných státních úředníků – nyní bude spadat do mandátu prezidenta. Očekává se, že nové členy vlády Erdogan oznámí v pondělí a že rovnou sníží jejich počet z 21 na 16.

Erdogan ale změnami získává i další významné pravomoci. Od pondělí může vládnout pomocí dekretů, vyhlašovat výjimečný stav v celé zemi či ve vybraných regionech, jeho kancelář bude navrhovat státní rozpočet a oproti předchozímu stavu navíc bude moci být prezident spojený s konkrétní politickou stranou – v případě Erdogana s AKP. „Bude to režim jednoho muže,“ varuje opozice.

Vstříc blahobytu

Prezident Erdogan ospravedlňoval loňské referendum o nastolení prezidentského systému především tím, aby mohl zemi dostat mezi nejvyspělejší ekonomiky světa. „Posuneme se mnohem dál a budeme moci řešit strukturální problémy naší ekonomiky,“ tvrdil tehdy prezident, jehož snem je dostat Turecko mezi deset nejvyspělejších ekonomik.

Mezi akutní ekonomické problémy, se kterými se však prezident na cestě ke svému cíli musí vypořádat, patří například vysoká míra inflace, která se v červnu přehoupla přes 15 procent – na své desetileté maximum. Ruku v ruce s vysokými spotřebitelskými cenami jde i oslabující lira, která od začátku letošního roku vůči dolaru ztratila pětinu své hodnoty. Do třetice Erdogan zmínil, že chce díky posíleným pravomocem zkrotit vysoký deficit obchodní bilance.

Konec výjimečného stavu

Společně s Erdoganovou inaugurací by měl skončit výjimečný stav, který turecký prezident podle opozice využil k likvidaci svých názorových protivníků. Během dvouletého období vyhlášeného po pokusu o převrat před dvěma lety bylo uvězněno 50 tisíc lidí, 160 tisíc jich bylo propuštěno ze zaměstnání.

Erdogan k poslední vlně propouštění přikročil i v neděli – tedy den před svým prezidentským slibem. Prezidentským dekretem rozhodl o propuštění více než 18 tisíc lidí – polovinu z nich tvoří policisté, zbytek vojáci a učitelé. Dekret rovněž ruší 12 neziskových organizací, troje noviny a jednu televizní stanici.

Přesto, že výjimečný stav končí, z praktického hlediska se toho mnoho nezmění.„Odvolání výjimečného stavu je maximálně symbolické. Poslední vydaný dekret naznačuje, že Turecko po volbách a Turecko po konci výjimečného stavu bude stejná země a že transparentnost a normalizaci politiky nelze očekávat,“ tvrdí pro Financial Times Wolfango Piccoli, ředitel výzkumné společnosti Teneo Intelligence.

INFOGRAFIKA DNE: Čistky v turecké armáděINFOGRAFIKA DNE: Čistky v turecké armáděautor: INFO.CZ

Potupa armády

Pokud mají nové turecké pořádky nějakého poraženého, je to armáda. Nový systém  omezuje její vliv na několika úrovních tak, aby měla co nejmenší prostor zásahů do státních záležitostí. Za posledních šest dekád totiž země zažila sedm významných vojenských intervencí vůči vládě a Erdogan chce těmto praktikám učinit konec.

To se mu díky přeměně režimu v prezidentský systém podařilo. Prezident je nyní vrchním velitelem ozbrojených sil; nový systém rovněž upravuje dohled justice nad armádou – snižuje působnost armádních soudů a naopak rozšiřuje pravomoci civilního dohledu. Podle nových pravidel rovněž není služba v armádě podmínkou k tomu, aby mohli kandidáti usilovat o zvolení do parlamentu a nový systém počítá se zrušením dvou míst v 17členném Ústavním soudu, která tradičně připadala kandidátům armády. Neposlední novinkou, které omezuje pravomoci armády, je odebrání jejího práva k vyhlašování stanného práva.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744