Nová éra Turecka. Erdogan získává obří pravomoci, bude to režim jednoho muže, varuje opozice | info.cz

Články odjinud

Nová éra Turecka. Erdogan získává obří pravomoci, bude to režim jednoho muže, varuje opozice

Nové Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan jsou ode dneška silnější než kdy dříve. Pondělí znamená pro zemi rozkročenou mezi Evropou a Asií nejpodstatnější politickou změnu za posledních sto let: Erdogan skládá prezidentský slib pro druhé funkční období a zároveň vstupují v platnost ústavní zákony, které nebývale posilují jeho mandát. Jak velkou moc bude vládce země s devátou nejsilnější armádou světa nyní třímat?

Obří pravomoci

Společně s přechodem k prezidentskému režimu získává Erdogan mnohem větší pravomoci, než měl dříve. V jeho úřadu se spojí funkce prezidenta a premiéra,  předseda vlády tak již nebude zapotřebí a jeho funkce zanikne. Jmenování a odvolávání ministrů – a dalších významných státních úředníků – nyní bude spadat do mandátu prezidenta. Očekává se, že nové členy vlády Erdogan oznámí v pondělí a že rovnou sníží jejich počet z 21 na 16.

Erdogan ale změnami získává i další významné pravomoci. Od pondělí může vládnout pomocí dekretů, vyhlašovat výjimečný stav v celé zemi či ve vybraných regionech, jeho kancelář bude navrhovat státní rozpočet a oproti předchozímu stavu navíc bude moci být prezident spojený s konkrétní politickou stranou – v případě Erdogana s AKP. „Bude to režim jednoho muže,“ varuje opozice.

Vstříc blahobytu

Prezident Erdogan ospravedlňoval loňské referendum o nastolení prezidentského systému především tím, aby mohl zemi dostat mezi nejvyspělejší ekonomiky světa. „Posuneme se mnohem dál a budeme moci řešit strukturální problémy naší ekonomiky,“ tvrdil tehdy prezident, jehož snem je dostat Turecko mezi deset nejvyspělejších ekonomik.

Mezi akutní ekonomické problémy, se kterými se však prezident na cestě ke svému cíli musí vypořádat, patří například vysoká míra inflace, která se v červnu přehoupla přes 15 procent – na své desetileté maximum. Ruku v ruce s vysokými spotřebitelskými cenami jde i oslabující lira, která od začátku letošního roku vůči dolaru ztratila pětinu své hodnoty. Do třetice Erdogan zmínil, že chce díky posíleným pravomocem zkrotit vysoký deficit obchodní bilance.

Konec výjimečného stavu

Společně s Erdoganovou inaugurací by měl skončit výjimečný stav, který turecký prezident podle opozice využil k likvidaci svých názorových protivníků. Během dvouletého období vyhlášeného po pokusu o převrat před dvěma lety bylo uvězněno 50 tisíc lidí, 160 tisíc jich bylo propuštěno ze zaměstnání.

Erdogan k poslední vlně propouštění přikročil i v neděli – tedy den před svým prezidentským slibem. Prezidentským dekretem rozhodl o propuštění více než 18 tisíc lidí – polovinu z nich tvoří policisté, zbytek vojáci a učitelé. Dekret rovněž ruší 12 neziskových organizací, troje noviny a jednu televizní stanici.

Přesto, že výjimečný stav končí, z praktického hlediska se toho mnoho nezmění.„Odvolání výjimečného stavu je maximálně symbolické. Poslední vydaný dekret naznačuje, že Turecko po volbách a Turecko po konci výjimečného stavu bude stejná země a že transparentnost a normalizaci politiky nelze očekávat,“ tvrdí pro Financial Times Wolfango Piccoli, ředitel výzkumné společnosti Teneo Intelligence.

INFOGRAFIKA DNE: Čistky v turecké armáděINFOGRAFIKA DNE: Čistky v turecké armáděautor: INFO.CZ

Potupa armády

Pokud mají nové turecké pořádky nějakého poraženého, je to armáda. Nový systém  omezuje její vliv na několika úrovních tak, aby měla co nejmenší prostor zásahů do státních záležitostí. Za posledních šest dekád totiž země zažila sedm významných vojenských intervencí vůči vládě a Erdogan chce těmto praktikám učinit konec.

To se mu díky přeměně režimu v prezidentský systém podařilo. Prezident je nyní vrchním velitelem ozbrojených sil; nový systém rovněž upravuje dohled justice nad armádou – snižuje působnost armádních soudů a naopak rozšiřuje pravomoci civilního dohledu. Podle nových pravidel rovněž není služba v armádě podmínkou k tomu, aby mohli kandidáti usilovat o zvolení do parlamentu a nový systém počítá se zrušením dvou míst v 17členném Ústavním soudu, která tradičně připadala kandidátům armády. Neposlední novinkou, které omezuje pravomoci armády, je odebrání jejího práva k vyhlašování stanného práva.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud