Nová ohniska migrace do Evropy: Pašeráci těží z jiných tras, Kypr i Řecko volají o pomoc | info.cz

Články odjinud

Nová ohniska migrace do Evropy: Pašeráci těží z jiných tras, Kypr i Řecko volají o pomoc

Migrace je v posledních dnech opět jedním z hlavních témat objevujících se na stránkách evropských médií. S letním počasím, kdy není moře tolik rozbouřené, totiž roste počet běženců snažících se dostat do Evropy. Po Středozemním moři proto korzují lodě humanitárních organizací, které pomáhají migrantům v nouzi – a to navzdory stále restriktivnější italské politice, která posádkám těchto plavidel hrozí astronomickými pokutami i vězením. Na vysoký počet nově příchozích si ale vedle Itálie či Malty stěžují i další unijní státy, které žádají Brusel o pomoc.

Řecko

Řecko bylo v období vrcholící migrační krize jednou z nejvíce zasažených zemí, díky dohodě uzavřené v roce 2016 mezi Evropskou unií a Ankarou se však počet přicházejících běženců podařilo výrazným způsobem snížit. Zatímco v roce 2016 na řecké území dorazilo přes 170 tisíc lidí (drtivá většina během prvních třech měsíců, tedy před uzavřením dohody EU-Turecko), v roce 2017 to bylo lehce přes 35 tisíc. Loni se ale počet běženců začal opět mírně zvyšovat a odborníci i politici začali hovořit o tom, že dohoda s Ankarou přestává fungovat.

Letošní rok byl pro Řecko poměrně klidný – měsíčně sem dorazilo průměrně dva tisíce lidí – letní prázdniny však znovu přinesly značný nárůst. „Od 7. července nebyl jediný den, kdy by nikdo nepřišel,“ řekl v rozhovoru pro deník Kathimerini Georgios Kumutsakos – politik ze středopravé strany Nová demokracie, který je ve vládě odpovědný za migrační politiku.

Podle Kumutsakose se problém týká hlavně pěti ostrovů v Egejském moři – kromě Kosu jde o Lesbos, Samos, Chios a Leros, kde „celkový počet uprchlíků a migrantů překročil 20 tisíc“. Hlavním důvodem aktuálního nárůstu počtu běženců je nový koridor, který vytvořili pašeráci mezi ostrovem Samothraki v severní části Egejského moře a přístavem Alexandrupoli, které leží v pevninské části Řecka poblíž hranic s Tureckem.

Nápor nově příchozích přitom pociťuje hlavně ostrov Lesbos, který byl jedním z hlavních vstupních bran běženců do Evropy už během migrační krize v roce 2015. „Nejhorším dnem letošního léta“ se pro turisticky oblíbený ostrov stal 9. srpen, kdy na Lesbos dorazilo šest lodí s celkem 250 lidmi na palubě. Právě na Lesbu se přitom nachází i nechvalně známý uprchlický tábor Moira, kde se v zoufalých podmínkách tísní tisíce lidí bez větších šancí dostat se ven.

Kumutsakos upozorňuje, že migrační kapacity Řecka jsou vyčerpány a vyzývá Evropskou unii ke „spravedlivějšímu rozdělení“ zátěže, kterou migranti přicházející do zemí „první linie“ představují. V rozhovoru pro řecký deník však vyzývá také ke zlepšení návratové politiky a naplňování dohody s Tureckem – migrace přes Egejské moře totiž není „výzvou a hazardem“ jen pro Řecko, ale celou Evropu, varuje Kumutsakos.

Kypr

O pomoc Evropskou unii žádá i další stát východního Středomoří, kde se situace v posledních týdnech neustále zhoršuje. Řeč je o Kypru, který na rozdíl od Řecka nebo Itálie migrační krizí zasažen nebyl – podle Mezinárodní organizace pro migraci sem v roce 2016 dorazilo pouhých 345 lidí, o rok později jich bylo lehce přes tisíc. Letos už ale Kypr zaznamenal téměř pět tisíc příchodů – nejčastěji ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku nebo Palestiny.

Množí se proto i počet žádostí o azyl, které úřady nestíhají vyřizovat. Ani ne milionová Kyperská republika je totiž v přepočtu na obyvatele zemí s největším počtem žadatelů v Evropské unii. Jedním z důvodů rostoucího počtu běženců směřujících na Kypr je právě dohoda EU-Turecko, která z velké části uzavřela migrační trasu z Turecka do Řecka a migranti tak začali hledat trasy jiné. Tou největší Achillovou patou kyperské migrační politiky je však rozdělení ostrova na řeckou a tureckou část, a s tím související komplikované vztahy s Ankarou.

Stále zoufalejší kyperské úřady začátkem minulého týdne zaslaly Evropské komisi dopis, ve kterém žádají o pomoc. „S ohledem na bezprecedentně vysoký počet nově příchozích Kypr naléhavě potřebuje okamžitou pomoc,“ cituje server Politico dopis, který zaslal kyperský ministr vnitra Constantinos Petrides eurokomisaři pro migraci Dimitrisu Avramopoulosovi. V textu zaslaném také ostatním členským zemím zbytek unie vyzývá, aby od Kypru přijal přesně 5000 žadatelů o azyl a ve vypjaté situaci mu tak pomohl s vyřizováním žádostí. Evropská komise však zatím do Nikósie vzkázala jen to, že její žádost zváží.

Itálie a Malta

Zatímco Řecko a Kypr v poslední době bojují s narůstajícím počtem nově příchozích migrantů, lidí připlouvajících do Itálie nebo na Maltu ubývá – přesto se největší pozornost soustředí právě sem. Pokaždé, když k italským či maltským břehům dorazí humanitární loď s migranty zachráněnými ve Středomoří, přichází tradiční přetahovaná o to, kdo se o ně postará. Italská a maltská vláda totiž v loňském roce začaly uzavírat plavidlům neziskových organizací své přístavy, lodě s desítkami běženců na palubě tak čekají i několik týdnů, až se některé země EU dobrovolně dohodnou na jejich přerozdělení – až pak dostanou povolení zakotvit.

Do svízelné situace se nyní dostala i humanitární loď Ocean Viking, kterou od začátku srpna provozuje organizace Lékaři bez hranic (MSF) společně s charitou SOS Méditerranée. Ta za poslední čtyři dny provedla už čtvrtou záchrannou operaci, na její palubě se tak ocitlo 356 utečenců, přestože kapacita lodi je odhadovaná na asi 200 míst. Kvůli restriktivní politice jihoevropských zemí však nemá kde zakotvit. Ve stejné situaci je navíc i další humanitární loď španělské organizace Proactiva Open Arms, která má na palubě přes 150 lidí a aktuálně čeká na vylodění poblíž italského ostrova Lampedusa.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud