Nová ohniska migrace do Evropy: Pašeráci těží z jiných tras, Kypr i Řecko volají o pomoc

ekb

Migrace je v posledních dnech opět jedním z hlavních témat objevujících se na stránkách evropských médií. S letním počasím, kdy není moře tolik rozbouřené, totiž roste počet běženců snažících se dostat do Evropy. Po Středozemním moři proto korzují lodě humanitárních organizací, které pomáhají migrantům v nouzi – a to navzdory stále restriktivnější italské politice, která posádkám těchto plavidel hrozí astronomickými pokutami i vězením. Na vysoký počet nově příchozích si ale vedle Itálie či Malty stěžují i další unijní státy, které žádají Brusel o pomoc.

Řecko

Řecko bylo v období vrcholící migrační krize jednou z nejvíce zasažených zemí, díky dohodě uzavřené v roce 2016 mezi Evropskou unií a Ankarou se však počet přicházejících běženců podařilo výrazným způsobem snížit. Zatímco v roce 2016 na řecké území dorazilo přes 170 tisíc lidí (drtivá většina během prvních třech měsíců, tedy před uzavřením dohody EU-Turecko), v roce 2017 to bylo lehce přes 35 tisíc. Loni se ale počet běženců začal opět mírně zvyšovat a odborníci i politici začali hovořit o tom, že dohoda s Ankarou přestává fungovat.

Letošní rok byl pro Řecko poměrně klidný – měsíčně sem dorazilo průměrně dva tisíce lidí – letní prázdniny však znovu přinesly značný nárůst. „Od 7. července nebyl jediný den, kdy by nikdo nepřišel,“ řekl v rozhovoru pro deník Kathimerini Georgios Kumutsakos – politik ze středopravé strany Nová demokracie, který je ve vládě odpovědný za migrační politiku.

Salviniho plán naráží na odpor. V Římě se proti němu rýsuje nezvyklé spojenectví

sinfin.digital