Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nové porcování Sýrie: Jak se dohodnout Turci s Američany? A zradí Západ opět Kurdy?

Nové porcování Sýrie: Jak se dohodnout Turci s Američany? A zradí Západ opět Kurdy?

Plán na nové dělení severní Sýrie mají už dnes ve Washingtonu posvětit ministři zahraničí USA a Turecka. Co dohoda znamená pro obyvatele Manbídže? A pro Kurdy? Nabízíme odpovědi na klíčové otázky.

O co přesně se v plánu jedná?

O mocenské dělení Sýrie. Plán řeší co nejklidnější předání okresu Manbídž z rukou Kurdy ovládané a Američany podporované koalice do pravomoci místní samosprávy, která ale bude pod značným vlivem Turecka.

Manbídž nyní drží Syrské demokratické síly podporované Američany. Klíčovou součástí těchto sil jsou kurdské Lidové obranné jednotky (YPG), které Turecko považuje za teroristickou organizaci. Cílem Ankary je dostat jednotky YPG co nejdále od své jižní hranice, alespoň za řeku Eufrat.

Plán dohodli vyjednavači Turecka a USA, dvou členských zemí NATO, aby se při dělení moci nad územím severní Sýrie vyvarovali násilí.

Jak má předání probíhat?

Ve třech fázích. Během prvních třiceti dní mají Manbídž opustit milice YPG. Za dalších patnáct dní nad okresem zřejmě převezmou dohled američtí a turečtí vojáci, kteří v mezidobí zajistí, aby vzniklé vakuum nevyužili radikální islamisté a území opět neobsadili (v letech 2014 až 2016 městu vládl Islámský stát).

Po dvou měsících má oblast získat vlastní samosprávu odrážející etnické poměry regionu. Jeho bezpečnost budou garantovat zřejmě především Turci a není zcela jasné, zda, či spíše jak rychle odsud Američané odejdou.

Oblast – stejně jako celou předválečnou Sýrii – si nárokuje režim Bašára Asada, kterého vojensky, politicky i ekonomicky podporují Rusko a Írán.

Kdo žije v Manbídži a co si tamní obyvatelé přejí?

Složení obyvatel okresu je pestré, většinu ale tvoří Arabové (Turci tvrdí, že až z 90 procent). Podle spolupracovníků listu The New York Times dávají místní přednost tomu, aby se zde vlády opět ujal prezident Bašár Asad, a to z etnických důvodů. Jiným nevadí, že přijdou Turci se svými lokálními arabskými spojenci.

Sekulární Syrské demokratické síly, ve kterých bojují i ženy a jež region řídí teď, prý konzervativním obyvatelům Manbídže příliš scházet nebudou.

Rozložení sil v Sýrii (k začátku června 2018)

Jak na plán reagují syrští Kurdové?

Ostražitě. Při dobývání oblasti z rukou Islámského státu nesly hlavní tíhu bojů právě jednotky YPG. Záleží ale na tom, co bude ze smlouvy vyplývat pro ostatní území držená Kurdy. „Stále existuje reálná možnost, že USA uzavřou s Ankarou takovou dohodu, která umožní (tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi) Erdoganovi zachovat tvář. A ve které se Turecko zároveň zaváže, že nenapadne dvě třetiny severní Sýrie východně od Eufratu, které nyní kontroluje YPG,“ shrnuje kurdské naděje analýza mediálního domu Rudaw.

Zastaví tato dohoda Turky na Eufratu?

Prezident Erdogan už letos dobyl kurdskou enklávu Afrín na severozápadě Sýrie. A útokem na zbylá kurdská území východně od Eufratu vyhrožuje jaksi rutinně. Na druhou stranu, východně od Eufratu leží kurdská sídla, odkud milice YPG nemají kam ustoupit a kde lze proto očekávat jejich dramaticky větší odpor.

Odejdou Američané ze Sýrie zcela?

Prezident USA Donald Trump vyhlásil, že chce ze Sýrie všechny vojáky stáhnout, má ale zřejmě opozici jak v administrativě, tak armádě. Za další setrvání amerických vojáků v zemi lobovali i někteří evropští lídři, v první řadě o ni ale stojí Kurdové, jejichž vztah k Asadovi a zahraničním mocnostem operujícím v Sýrii není zcela dořešen.

Pokud se Turecko smíří s tím, že jeho moc v Sýrii sahá jen k Eufratu, mohly by Spojené státy považovat severovýchodní část země za sféru svého vlivu.

Odchod Američanů ze Sýrie si naopak přeje nejen Rusko a jeho politický vazal Bašár Asad, ale v zásadě i Turecko.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východě

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232