Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Novinka v ruském arzenálu. Státy NATO zaspaly a nejsou na ni připravené, tvrdí expert

Novinka v ruském arzenálu. Státy NATO zaspaly a nejsou na ni připravené, tvrdí expert

Tank nové generace Armata T-14, který aspiruje na to stát se nejlépe technicky vybaveným tankem na světě, má za tři roky patřit mezi špičky ruského zbrojního arzenálu. Největší respekt na tanku budí aktivní ochranný systém „Afganit“, který odborníci přirovnávají k systému protiraketové obrany. Na moderní systém ale budou obrněné jednotky Severoatlantické aliance se svými protitankovými střelami krátké. Upozorňuje na to Ben Barry z Mezinárodního institutu strategických studií, podle kterého na nové ruské nebezpečí začaly země NATO sotva reagovat a dělají chybu. Informovala o tom BBC.

Svou chloubu ruská armáda veřejnosti poprvé představila v roce 2015 během tradiční vojenské přehlídky u příležitosti oslav konce druhé světové války. Několik testovacích tanků Armata T-14 nyní podstupuje zatěžkávací zkoušky a ruští vojáci už netrpělivě čekají, kdy se jim vrcholný produkt ruského vojenského průmyslu dostane do rukou. Podle posledních zpráv deníku Izvestija z poloviny května by měla být Armata T-14 výzbroje ruské armády zařazen až po roce 2020.

Minimálně tři roky si tak ruští vojáci zřejmě ještě počkají, i to je ale krátká doba na to, aby na ruský tank nové generace přestaly státy Severoatlantické aliance čekat se založenýma rukama a začaly na oživení ruského zbrojního arzenálu reagovat. Jak totiž tvrdí odborník z Mezinárodního institutu strategických studií (ISS) v Londýně, stávající protitankové zbraně zemí NATO na novou ruskou Armatu nebudou stačit.

Problém představuje ochranný systém Afganit, který je schopný vzdorovat většině stávajících protitankových zbraní arzenálu zemí NATO. To je případ i moderních protitankových řízených střel Javelin, které vyrábí Spojené státy a používá je i řada dalších spojeneckých zemí.

Jak Afganit vlastně funguje? Nejnovější aktivní ochranný systém (APS) instalovaný na bojových vozech Armata T-14 je schopný odolat i průbojným střelám, které letí nadzvukovou rychlostí. Poté, co střely nepřítele zachytí palubní radar a vypočítá bod nárazu, spustí systém aktivní ochrany protiopatření, které nepřátelský objekt zničí. Jde tak v podstatě o systém protiraketové obrany, akorát na tancích.

Některé země NATO sice provádí výzkum a pokusy, jak své tanky aktivním ochranným systémem také vybavit, zapomínají ale na to, jaké důsledky bude mít Afganit na jejich obrněné jednotky a že jim jejich protitankové střely budou k ničemu, tvrdí Barry.

Světlou výjimkou je Norsko, které s Ruskem sdílí necelých 200 kilometrů dlouhou státní hranici. Naznačuje to norský plán pro obranu, který počítá s vynaložením 200 až 350 milionů norských korun (téměř jedna miliarda korun) na výměnu raket Javelin, aby „byla zachována kapacita pro boj proti těžkým obrněným vozům“. V plánu se také píše, že „existuje potřeba protitankových raket, které mohou proniknout do systémů APS“. Podle Barryho jsou kroky Norska nezbytné a doufá, že ho další země NATO budou brzy následovat.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1