Nový poradce jako stvrzení změny. Trump sahá k tvrdým krokům, nejvíce míří na Asii | info.cz

Články odjinud

Nový poradce jako stvrzení změny. Trump sahá k tvrdým krokům, nejvíce míří na Asii

Do týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa zamířil další jestřáb. Trump po výměně ministra zahraničí obměnil i člověka na pozici poradce pro národní bezpečnost. Herberta McMastera nahradil stoupenec rázných řešení v zahraniční politice John Bolton. Krok jen posílil zastánce Trumpova vidění světa a vyvolal otázky ohledně prezidentova dalšího postupu.

Donald Trump se v posledních týdnech v zahraniční politice doslova odvázal. Po měsících slovních výpadů a vyčkávání zavedl cla na dovoz hliníku a oceli do USA (byť následně udělil několika státům včetně zemí EU výjimku), ve čtvrtek přidal i cla na čínské zboží v hodnotě minimálně 50 miliard dolarů (asi bilion korun).

Že hodlá konat podle svého, naznačují i proměny jeho nejbližšího okolí. Z něj pomalu mizí lidé, kteří prezidentovi oponovali. Post ministra zahraničí opustil Rex Tillerson, s nímž Trump nesouhlasil v otázkách jaderné dohody s Íránem nebo řešení severokorejské krize. Nahradil ho bývalý šéf FBI Mike Pompeo, který je šéfovi Bílého domu názorově bližší.

Nyní se Trump zbavil i poradce pro národní bezpečnost Herberta McMastera, o jehož sporech s prezidentem se také již nějaký čas spekulovalo. Místo něj najal Johna Boltona, bývalého velvyslance USA při OSN. Ten má blíže k Trumpově politice tvrdých akcí. Někdejšího prezidenta George Bushe ml. například přesvědčoval o správnosti války v Iráku.

„Prezident, který čelí nejméně dvěma extrémně citlivým situacím ve světě, si vybral nejvíce útočný tým, který to pravděpodobně namíří ke konfliktu. Dostáváme se do potíží, pokud národně bezpečnostní aparát představuje jednotný pohled, místo škály pohledů,“ varuje David Rothkopf, který se zabývá historií Národně bezpečnostní rady.

Obchodní válka s Čínou je jen začátek

Angažování vyvolává Boltonovo jmenování hlavně v Asii, na níž se upírá Trumpův pohled více než na jiné části světa. Spojené státy se posledními kroky dostaly na pokraj obchodní války s Čínou. Ta na Trumpovo zavedení cel reagovala hrozbou odvetných opatření vůči americkým výrobkům. Mezi nimi má být vepřové maso, jablka či ocelové trubky.

„Čína doufá, že Spojené státy se stáhnou z okraje propasti, učiní moudrá rozhodnutí a zabrání tomu, aby se bilaterální obchodní vztahy dostaly do nebezpečné oblasti,“ stojí v prohlášení čínského ministerstva obchodu.

Jenže Bolton rozhodně není příznivcem čínského vidění světa. Naopak se dříve vyslovil pro bližší spojenectví USA a Tchaj-wanu. „Měli bychom očekávat ještě více konfrontační přístup vůči Číně. Obchodní válka může být jen začátkem širší geopolitické soutěže,“ domnívá se Abraham Denmark, jenž během administrativy Baracka Obamy působil na ministerstvu obrany.

Dohoda s Íránem pod palbou

Peking se zatím k Boltonovu jmenování vyjádřil zdrženlivě. Pouze sdělil, že doufá, že Trump i nadále bude dodržovat jadernou dohodu s Íránem.

Ani to však nyní není tak jisté a je možné, že se Trump odhodlá k jejímu definitivnímu vypovězení. Prezident smlouvu uzavřenou jeho předchůdcem Obamou označil za nejhorší dohodu, jakou svět viděl. Zároveň byla jednou z hlavních třecích ploch mezi ním a Tillersonem.

V lednu ji prezident přesto prodloužil o další čtyři měsíce. K dalšímu takovému kroku byl ale i tehdy skeptický. „Znovu jsem se vzdal práva na uplatnění sankcí spojených s jejich jaderným programem. Udělal jsem to však jen proto, abych si zabezpečil souhlas našich evropských spojenců s úpravou některých mimořádně závažných nedostatků, které jaderná dohoda s Íránem obsahuje. Tohle je jejich poslední šance,“ pravil na začátku roku.

Teď se Trump navíc obklopil lidmi, kteří dohodě také příliš nefandí. Kritizoval ji designovaný ministr zahraničí Pompeo, a Bolton se dokonce vyjádřil, že by od ní USA měly nejen odstoupit, ale také podniknout vůči Íránu vojenský útok.

„Nepohodlnou pravdou je, že pouze vojenská akce jakou podnikl Izrael v roce 1981 proti reaktoru Saddáma Husajna, může zajistit, co požadujeme. Čas je krátký, ale úder může uspět,“ napsal Bolton před dvěma lety v komentáři pro New York Times.

Zmáčkne Trump „červené tlačítko“?

Podobně ostře se nový poradce vyjadřoval i o KLDR. Její vládu nazval tyranskou a životy běžných Severokorejců označil za pekelnou noční můru. Severní Korea kvůli tomu s Boltonem v minulosti odmítla jednat a někdejšímu velvyslanci odvětila, že je pijavice a lidská skvrna.

Bolton je zastáncem možného preventivního úderu proti režimu Kim Čong-una. Ten v minulosti připouštěl i Trump, když mluvil o ohnivé zlobě, která KLDR stihne, pokud nepřestane s provokacemi. V pohledu na situaci se opět rozcházel s Tillersonem, který spíše prosazoval diplomatické řešení.

Změna spolupracovníků však neznamená, že by Trump hned zítra stiskl ono pověstné „červené tlačítko“. Prezident před několika týdny kývl na setkání s Kimem. To zatím nemá termín, svět od něho ale očekává posun na cestě za mírovým vyústěním krize na Korejském poloostrově.

Schůzka jako příležitost k hrozbě

Podle někdejšího autora projevů prezidenta George Bushe ml. a komentátora listu Washington Post Marca Thiessena bude nyní úkolem Trumpova okolí, a speciálně ministra zahraničí Pompea, vysvětlit Trumpovi, že se Kim svého jaderného arsenálu nevzdá a důležité je ho odradit od jeho použití.

Pompeo přitom už dříve vyjadřoval pochybnosti, zda se ke Kimovi dostávají přesné informace o Trumpově odhodlání zaútočit. „Pro vysoce postavené činovníky režimu není úplně zdraví prospěšné, když musí Kim Čong-unovi přinášet špatné zprávy,“ cituje ministra Thiessen.

Publicista následně naznačil, že setkání může být příležitostí, aby Trump dal Kimovi najevo, že pokud by USA dál hrozil, opravdu zasáhne. A kdyby náhodou sáhl k odvetě, zničí jeho i celý režim.

Podobnému uvažování nasvědčuje i příchod Boltona místo zdrženlivějšího McMastera. Bolton se ještě letos v únoru vyjadřoval, že Spojené státy nesmí s preventivním úderem otálet do poslední chvíle, aby si KLDR nestihla vytvořit skutečně nebezpečnou zbraň. Schůzku označil za možnost pohrozil vojenskou akcí.

Bolton zároveň Severokorejcům nevěří. „Víte, jak se pozná, že lžou? Že hýbou rty,“ vyprávěl v reakci na Trumpovo rozhodnutí o schůzce s Kimem na televizní stanici Fox News, s níž dříve spolupracoval.

Nejistota na Jihu

Když Trump na Boltona ukázal jako na svého nového spolupracovníka, znejistil tím Jižní Koreu. Soul by se teoreticky mohl stát cílem KLDR v případě, že by se rozhodla jít do otevřeného konfliktu. Obě země sice spolu letos začaly jednat, Kim se ale nikdy nevzdal touhy sjednotit poloostrov pod rudou vlajkou.

Jižní Korea se nyní obává, že po Boltonově jmenování ztratí Pchjongjang o dialog zájem. „Severní Korea a Spojené státy musejí vést dialog a toto jen vyvolává obavy, zda se jednání vůbec bude konat,“ bojí se konzervativní jihokorejský poslanec Kim Hak-jong.

Oficiální kruhy v Soulu jsou ale zatím opatrnější a daly najevo, že s USA dále chtějí koordinovat své kroky. Podobně se už vyjádřilo i Japonsko. KLDR se ke jménu nového Trumpova poradce zatím nevyjádřila vůbec.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud