Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nový rekord v americkém Kongresu. Demokratka hájila „snílky“ přes osm hodin v kuse

Nový rekord v americkém Kongresu. Demokratka  hájila „snílky“ přes osm hodin v kuse

Osm hodin a sedm minut - tak rekordně dlouho vůdkyně demokratů ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová nepřetržitě hovořila o potřebě reformy přistěhovaleckých předpisů, aby ochránily mladé imigranty, kteří přišli do Spojených států bez potřebných dokladů ještě jako děti. Této skupině přistěhovalců se přezdívá snílci.

Vůdkyně menšinové opozice se chopila mikrofonu v 10:04 a opustila jej až v 18:11 místního času, aniž by si dopřála oddych, přestávku či jinou pomoc než občasné svlažení hrdla sklenkou vody, poznamenala agentura AFP. Předchozí sněmovní rekord pocházel z roku 1909. Tehdejší řeč trvala pět hodin a 15 minut.

Jednací řád sněmovny dovoluje vůdci opozice, aby se vyjadřoval tak dlouho, jak si přeje či dokáže. V Senátu má naopak výsadu nekonečných řečí každý z stovky senátorů, takže tamní rekord přesahuje 24 hodin.

Senátoři k řečnickým výkonům přistupují často ve sportovní obuvi, avšak sedmasedmdesátiletá Pelosiová si ponechala boty na vysokých podpatcích.

„Naši snílci žijí v nejistotě. Kruté mračno strachu se vznáší nad nimi,“ líčila. „Mravní zbabělost republikánů musí skončit," vyzvala.

Zákonodárkyně z Kalifornie několik hodin strávila četbou dopisů a svědectví od přistěhovalců, kteří od Kongresu očekávají, že dá jejich situaci do pořádku. „Vůbec nemám v úmyslu končit,“ prohodila po šesti hodinách řečnického maratónu.

Pelosiová chtěla tímto způsobem protestovat proti tomu, že v dohodě o rozpočtu, dosažené dříve v Senátu mezi republikány a demokraty, chybí opatření k vyřešení situace statisíců mladých imigrantů bez dokladů. Také chtěla přimět šéfa republikánské většiny ve sněmovně Paula Ryana, aby se zavázal, že debatu o přistěhovalcích zařadí na program. Na konci projevu kolegové ocenili výkon Pelosiové ovacemi a stisky ruky. Nicméně Paul Ryan její žádosti dosud nevyhověl.

Program na ochranu migrantů označovaný zkratkou DACA chrání osoby, které se do USA přistěhovaly do roku 2013 jako děti, mají čistý trestní rejstřík a splňují některé další podmínky. Prezident Donald Trump loni v září oznámil, že ochranu snílků hodlá zrušit, pokud se Kongres do 5. března na řešení problému nedohodne. V polovině ledna ale už jeden návrh na řešení zamítl. Zrušení programu by podle odhadů mohlo postihnout 750 000 až 800 000 lidí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1