Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nový stát na obzoru. Drtivá většina Kurdů hlasovala v referendu pro nezávislost na Iráku

Nový stát na obzoru. Drtivá většina Kurdů hlasovala v referendu pro nezávislost na Iráku

V pondělním referendu se pro nezávislost iráckých Kurdů vyslovilo až 90 procent hlasujících. Oznámila to dnes televize Rudaw působící v iráckém Kurdistánu. Jde ale o odhad, oficiální výsledek se čeká až později, možná ve středu. Televize také oznámila, že k urnám přišlo 72 procent z více než čtyř milionů oprávněných voličů.

Referendum se týkalo autonomních kurdských oblastí na severu Iráku a také několika míst, na něž si dělají nárok jak Kurdové, tak irácká vláda. Kurdské vedení chce na základě výsledku referenda začít s centrální vládou jednat o případném odtržení autonomie od Iráku. Bagdád to ale odmítá a stejně tak okolní země s početnou kurdskou menšinou.

Irácká vláda už vyloučila možnost vyjednávat s Kurdy o odtržení jejich provincií od zbytku Iráku. „Nejsme připraveni jednat o výsledku referenda, protože je neústavní,“ prohlásil premiér Hajdar Abádí.

Podle mluvčího volební komise Kurdistánu k urnám přišlo v pondělí 3,3 milionu z 4,5 milionu občanů oblastí, kde se hlasovalo.

Kurdové už začali oslavovat, a to nejen na severu Iráku, ale také v Íránu. V Irbílu, který je střediskem kurdských autonomních oblastí v Iráku, už večer uspořádali ohňostroje a v ulicích se objevily kurdské prapory. Tančilo se na ulicích a automobily projížděly s houkajícími klaksony. Mnoho lidí vyšlo do ulic i v kurdských oblastech v Íránu. Mávali nad hlavami zapnutými mobily a provolávali podporu Kurdům v Iráku. O shromážděních informovala i íránská státní televize, což je v Íránu výjimka, jak upozornila agentura AP.

Proti referendu v Iráku se postavil Írán, Turecko, irácká vláda a neschvaluje ho ani Sýrie. Na území těchto zemí žije zhruba 30 milionů Kurdů.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes obvinil regionální vedení iráckých Kurdů ze „zrady“, protože prosazuje nezávislost a uspořádalo referendum. Zopakoval výhrůžku, kterou použil v pondělí, když řekl, že iráčtí Kurdové vyhladoví, když Turecko začne blokovat jejich vývoz na hranici. „Do poslední chvíle jsme nevěřili, že (kurdský prezident Masúd) Barzání udělá takovou chybu a referendum uspořádá. Zjevně jsme se mýlili. Toto referendum, pořádané bez jakékoli dohody, je zradou,“ řekl Erdogan v televizi. Podobně jako v pondělí pohrozil, že Turecko může zavřít ventily ropovodů, jež dopravují ropu z kurdských oblastí přes Turecko do přístavů.

Podle Erdogana může Turecko zareagovat mnoha způsoby, ekonomickými i dopravními sankcemi.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1