Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nový vítr do plachet. Angela Merkelová vyhrála ostrý test u voličů, její konkurenti zuří

Nový vítr do plachet. Angela Merkelová vyhrála ostrý test u voličů, její konkurenti zuří

V nedělních zemských volbách v německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko zvítězila s 32 procenty Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Dosud vládnoucí sociální demokraté (SPD) skončili druzí s 27,2 procenty. Podle agentury DPA to vyplývá z oficiálních konečných výsledků. Do zemského sněmu se dostala i protipřistěhovalecká Alternativa pro Německo (5,9 procent), liberální FDP (11,5 procent) a Zelení (12,9 procent). Právě s FDP a Zelenými se nyní CDU pokusí sestavit koalici.

Výsledky voleb jsou ranou pro sociálnědemokratického kandidáta na post spolkového kancléře Martina Schulze a naopak dodají vítr do plachet Merkelové, která se v září bude ucházet už o čtvrtý post kancléřky, napsala DPA. Merkelová se má k výsledkům vyjádřit na tiskové konferenci, která je ohlášena na 13:00.

Podoba nové zemské vlády ve Šlesvicko-Holštýnsku je zatím nejasná. Většinu ale ztratila ta současná tvořená SPD, Zelenými a stranou dánské menšiny SSW, která pro vstup do sněmu nemusí překonávat žádnou hranici. Ačkoli se CDU snaží o spojenectví se Zelenými, ti podle DPA upřednostňují koalici s SDP a FDP. Vyloučena však není ani velká koalice křesťanských a sociálních demokratů.

Hlubokým zklamáním nad špatným výsledkem své strany ve Šlesvicku-Holštýnsku se netajil kancléřský vyzývatel Merkelové za SPD Martin Schulz. „Jsem pekelně rozzlobený. Je to něco, co člověka zasáhne pod kůži a vyvolává v nás smutek. Všichni jsme počítali s lepším výsledkem,“ citovala Schulze DPA.

Dosavadní zemský premiér Torsten Albig uznal porážku své koalice ve volbách. „Dnešek je hořký den pro sociální demokracii, hořký den pro vládu, hořký den pro mne,“ řekl v Kielu. „Stojíme tu a konstatujeme, že jsme nezískali většinu,“ prohlásil a přiznal osobní odpovědnost za výsledek.

Volby v této malé spolkové zemi byly sledovány především proto, že byly předposlední ostrou prověrkou před zářijovým parlamentním hlasováním. Po Šlesvicku-Holštýnsku, kde žije zhruba 2,9 milionu obyvatel, přijde 14. května ještě výrazně důležitější hlasování, kterým budou volby v nejlidnatější spolkové zemi - Severním Porýní-Vestfálsku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1