Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nutili nás házet kameny po oběšencích, jedli jsme červy. Svědectví z pracovního tábora v KLDR

Ten svět byl pro desetiletého kluka naprosto nepochopitelný. V severokorejském pracovním táboře číslo 15 byli chlapci, často o mnoho let starší než byl sám, o dost nižší. „Kromě toho byli i kost a kůže, jeden z následků brutální podvýživy, která v táboře panovala. Neměli boty, místo oblečení jen pár hadrů. Vypadali hůř než žebráci,“ je první vzpomínka na převýchovný lágr Kang Cheol Hwana, který v táboře strávil své dětství.

Hwan měl smůlu. Jeho děda se kvůli kritice poměrů v roce 1977 znelíbil vládnoucímu režimu, ten ho proto nařknul ze špionáže pro Japonsko a poslal do pracovního tábora spolu i se třemi generacemi jeho rodiny. Včetně desetiletého Hwana.

Ke Hwanově první práci v táboře patřilo nošení dřeva ze tři kilometry vzdáleného lesa. „Téměř jsem pod váhou toho dřeva omdlíval,“ vzpomíná nyní. Jenže polevit nemohl, věděl, že by přišel okamžitý trest. Nikoliv však od stráží, ti si nepotřebovali špinit ruce a jenom mrazivým hlasem vykřikovali pokyny. „Pokud někdo neplnil normy podle představ strážných, nebyli to oni, kdo vás potrestal. Byli to vaši spoluvězni,“ vypráví nyní Hwan.

Strážným se odporovat nesmělo, to byla pro přežití v táboře zásadní znalost. Pokud to někdo přeci jen udělal, většinou končil na jedné z nejhorších samotek, které svět vězeňství pamatuje. Místnost byla veliká jen asi dva metry čtvereční a vězeň tam byl umístěn na půl roku. „Většina jich to nepřežila, museli sedět ve studené páchnoucí vodě. A těch pár, kteří přežili, měli maso doslova prohnilé,“ vypráví dnes už dospělý muž.

„Ta nejhorší vzpomínka pro mě byla, když jsem poprvé uviděl oběšeného muže. Nebylo to jenom tím, že by byl oběšený. Stráže ale nutili ostatní spoluvězně, aby po něm házeli kameny. Pak ho tam ještě nechali týden viset do doby, než z něj ptáci neoklovali všechno maso,“ otřásá se odporem Hwan.

I to byl důvod, proč se tolik lidí raději nepokoušelo o útěk – každodenní realita z člověka vysála veškerou naději a možné důsledky byly naprosto brutální. „Vězně popravovali každou chvíli,“ přisvědčuje Hwan. Sebevražda přitom nebyla řešení - režim to vnímal jako únik před trestem a zlost si vybil na někom z rodiny sebevraha.

Přesto však byla nejčastějším důvodem úmrtí podvýživa. „Třetina lidí, kteří do kempu přišli, nepřežila ani tři měsíce. Jediné jídlo, které jsme dostávali, byla kukuřice a sůl. Zbytek jsme si museli hledat sami. V lese jsme tak jedli vše, co se nám dostalo pod ruku. Hady, krysy červy i žáby. Pocit hladu byl i přesto permanentní,“ tvrdí bývalý vězeň.

Vězni samozřejmě i za těchto podmínek museli pracovat, práce se rozdělovala podle ročního období. „Buď se jednalo o dřinu v dolech, těžbu dřeva, stavění domů nebo rýžování zlata. Vstávalo se každopádně denně v pět hodin ráno a několik dní v týdnu byly přednášky Kim Ir Senových děl, které trvaly až do deseti hodin do večera,“ vypráví Hwan, který jako jeden z mála vězňů svůj desetiletý trest přežil.

Na svobodu byl propuštěn v roce 1987, jen krátce poté si pořídil nelegální rozhlasový přijímač a začal poslouchat jihokorejské rádio. Zjistil, že svět okolo KLDR vypadá jinak, než jak mu soudruzi vyprávěli - pět let po svém propuštění se tak odhodlal k útěku. Nejprve do Číny, potom do Jižní Koreje.

Svůj život nyní zasvětil boji proti severokorejským lágrům a tomu, aby do KLDR pašoval informace o tom, jak vypadá okolní svět. To se mu k velké nelibosti severokorejského režimu daří. I proto jej chce tajná služba KLDR odstranit, a Hwan tak u sebe musí mít neustále bodyguardy. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1