Obavy fotbalové Evropy: Zákaz mikroplastů ohrožuje tisíce hřišť | info.cz

Články odjinud

Obavy fotbalové Evropy: Zákaz mikroplastů ohrožuje tisíce hřišť

Zákaz používání mikroplastů, který plánuje Evropská unie, může podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera ohrozit tisíce fotbalových klubů, jež využívají hřiště s umělou trávou. Seehofer chce proto platnost zákazu odložit. Český fotbal se stejným opatřením ohrožen necítí.

Německo je evropským lídrem v boji za snižování emisí a ochranu životního prostředí. Nebývá proto zvykem, aby právě Němci žádali EU o výjimku, která by jim umožnila porušovat ekologické zákony. Jenže, jak se ukazuje, když jde v zemi několikanásobných mistrů světa o fotbal, musí jít i ekologie stranou. Důkazem je probíhající debata o zákazu využívání mikroplastů, která by se měla údajně dotknout i umělých fotbalových trávníků.

Podle nově připravované směrnice EU by totiž od roku 2022 měly mikroplasty zmizet nejen z mnoha výrobků v kosmetice nebo v zemědělství, ale také z umělých fotbalových hřišť, na nichž se jako posyp pod umělou trávu používá gumový granulát. To by podle německého ministra vnitra Seehofera znamenalo doslova katastrofu pro německý fotbal. Seehofer proto vyzval vládu k tomu, aby v Bruselu vyjednala šestileté přechodné období, v němž by Německo mohlo umělá hřiště s gumovým granulátem i nadále používat.

„Jako ministr sportu podporuji rozumnou rovnováhu mezi ochranou životního prostředí a zájmem sportu,“ řekl Seehofer německému listu Welt am Sonntag. Podle něj by totiž v Německu musely být uzavřeny tisíce sportovišť s umělými trávníky, do kterých fotbalové kluby zejména na venkově investovaly miliony EUR. Podporu šestileté výjimce ze zákona o zákazu mikroplastů pro hřiště proto oficiálně vyjádřil i Německý fotbalový svaz. Ten je přesvědčen o tom, že likvidace hřišť s umělou trávou by mohla ohrozit tréninkový proces zejména u fotbalové mládeže.

Fotbalová panika

V Německu, kde fotbalisté trénují i hrají na celkem 5000 hřištích s umělou trávou, se z plánovaného zákazu gumového granulátu stalo velké celostátní téma, o kterém referují snad všechna média. A vyjadřují se k němu i politici. Gumový granulát je sice údajně možné na hřištích nahradit třeba korkem a dalšími materiály, přestavba jednoho hřiště ale může stát až půl milionu eur (13 milionů korun). A to jsou částky, které mohou být pro kluby v krátkém časovém období nedostupné.

V některých klubech, včetně těch prvoligových, proto zpráva o možném zákazu granulátu vyvolala doslova paniku, kterou nedokázalo zcela zastavit ani ministerstvo životního prostředí. To v tiskovém prohlášení upozornilo, že návrh zákazu konkrétních mikroplastů ještě není uzavřený. „Podporujeme myšlenku, aby mikroplasty byly zakázány, zároveň ale máme zájem na tom, aby to neohrozilo tréninkový proces zejména v mládežnickém a rekreačním sportu,“ uvedla mluvčí ministerstva.

Není granulát jako granulát

V Česku paradoxně na rozdíl od Německa plánovaný zákaz gumového granulátu žádný podobný poprask nevyvolal. Fotbaloví funkcionáři a odborníci totiž tvrdí, že Němci mohou vycházet z mylných údajů, nebo využívají jiný granulát než Češi. „My jsme od Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) dostali informaci, že by se zákaz měl týkat pouze granulátu o velikosti granulí do 0,5 milimetru,“ řekl INFO.CZ Jiří Křenek, odborný poradce Fotbalové asociace ČR pro umělé trávníky. Směs s menšími granulemi se ale podle něj v Česku na hřiště oficiálně nepoužívá, proto by se jí nemělo týkat ani omezení využívání mikroplastů ze strany EU. „Nemohu samozřejmě dát ruku do ohně za všechny výrobce, že normu bezezbytku dodržují,“ uvedl Křenek.

Zároveň potvrzuje, že plánovaný zákaz vzbudil obavy u fotbalových klubů a svazů po celé Evropě, protože přes veškerou diskusi a ujišťování zatím není úplně jasná konečná podoba návrhu. Agentura ECHA vyjednává se sportovními svazy i výrobci hřišť, seznam zakázaných mikroplastů by měl být hotový do dvou let. Podle Křenka jsou ale výrobci granulátu s fotbalovými svazy zajedno v tom, že se tento materiál nedá na hřištích s umělou trávou nikdy úplně nahradit. A to ani třeba někdy zmiňovaným korkem nebo kokosovými vlákny.

„Komfort pohybu na hřišti je na těchto materiálech úplně jiný,“ říká Křenek. Zastánci granulátu také argumentují tím, že v době, kdy prakticky v celé Evropě chybí v zimě sníh, se ze hřišť do životního prostředí dostane jen naprosté minimum gumových granulí, pokud vůbec nějaké. Déšť granule na rozdíl od lehčích materiálů podle Křenka neodplaví. V Česku dnes funguje kolem 250 hřišť s umělou trávou, která mají k licenci k tomu, aby se na nich hrála soutěžní utkání. Další podobná hřiště slouží jako tréninková nebo rekreační.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud