Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Obavy z hackerů se šíří Evropou. Nebuďme naivní, varuje francouzský ministr obrany

Obavy z hackerů se šíří Evropou. Nebuďme naivní, varuje francouzský ministr obrany

Francie v loňském roce čelila 24 tisícům kybernetických útoků, uvedl francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian v rozhovoru nedělník Le Journal du Dimanche. V posledních třech letech počty útoků na francouzské cíle rapidně vzrostly, podle Le Driana by proto bylo naivní si myslet, že je země vůči podobnému napadení imunní. Ministr obrany ujišťuje, že Francie posílí svoji ochranu.  

Francouzské ministerstvo obrany dle jeho šéfa v loňském roce zaznamenalo dvojnásobný nárůst kybernetických útoků. Hackeři se prý například pokusili vlámat do francouzského systému na ovládání dronů. „Naštěstí naše obrana byla pevná a útoky hackerů se podařilo odrazit,“ vyzdvihl ministr obrany v rozhovoru pro Journal du Dimanche.

Francouze Le Drian ale moc nepotěšil, protože vzápětí poukázal na to, že reálně hrozí kybernetické útoky na civilní infrastrukturu jako vodovody, elektrickou přenosovou soustavu, dopravu či telekomunikační sítě, ale také na francouzskou demokracii a média. V této souvislosti le Drian vzpomenul na předloňský rozsáhlý hackerský útok na televizi TV5 Monde, z něhož francouzští vyšetřovatelé podezírali skupinu ruských hackerů vystupujících pod jménem APT28.

Varování francouzského ministra obrany před kybernetickými útoky přichází krátce poté, co americké tajné služby obvinily Rusko ze snahy ovlivnit listopadové prezidentské volby ve Spojených státech. Francii čekají prezidentské volby letos na jaře. I s ohledem na množící se kybernetické útoky by tudíž dle Le Driana bylo naivní si myslet, že země bude vůči napadení imunní. Ministr obrany avizuje, že Francie posílí svoji ochranu.  

O zisk prezidentského postu budou ve Francii usilovat lidé, kteří podobně jako nastupující americký prezident vystupují k Rusku vstřícně. BBC poukazuje na kandidáta francouzských konzervativců Francoise Fillona, který se nechal slyšet, že chce zlepšit vztahy s Ruskem a chválil prezidenta Vladimira Putina. Zastánkyní bližších vztahů s Ruskem je i šéfka krajně pravicové a nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1