Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Obří výbuch sběrné stanice plynu na hranicích Slovenska s Rakouskem, na místě jsou mrtví

Obří výbuch sběrné stanice plynu na hranicích Slovenska s Rakouskem, na místě jsou mrtví

V rakouské obci Baumgarten and der March dnes vybuchla sběrná stanice plynu, která slouží k čerpání zemního plynu z Ruska. Na místě je podle rakouského deníku Kurier jeden mrtvý, pět vážně popálených a dalších nejméně třináct zraněných. Některé zprávy hovoří až o 60 zraněných. Stanice se nachází jen kousek od slovenských hranic. 

Podle vedoucího PR oddělení společnosti Gas Connect Austria Václava Vocílky došlo k výbuchu před devátou hodinou ranní. V areálu pracovalo zhruba 50 lidí. Na místo se okamžitě sjelo několik hasičských vozů, přivolány byly sanitky. Situaci monitoroval i vrtulník. 

Podle mluvčího hasičů se oheň rozšířil na šest budov a několik aut na parkovišti se roztavilo. Před polednem operátor zařízení oznámil, že se oheň povedlo uhasit. „Zařízení bylo kontrolovaným způsobem zastaveno a je mimo provoz,“ řekl APA mluvčí společnosti Gas Connect Armin Teichert.

Podle serveru Kurier je příčinou exploze trubky, která se nachází jeden až dva metry pod zemí. Policie na twitteru informovala, že příčina exploze byla technického rázu. Podrobné vyšetřování příčin je ale teprve na začátku.

Svědci hovoří o silném výbuchu, po němž se objevil velký oheň. „Byli jsme v kanceláři, když se otřásla celá budova městského úřadu. Nejdřív jsme si mysleli, že okolo projíždí buldozer, ale vyšli jsme do vyššího patra a viděli jsme, jak z Rakouska šlehají obrovské plameny,“ popsal pro Aktuality.sk mluvčí městské části Devínska Nová Ves Dárius Krajčír.

„Bylo slyšet silné hučení. Mysleli jsme si, že přelétávají letadla, ale když jsme vyšli ven, viděli jsme z Rakouska obrovský oheň,“ dodal další očitý svědek. 

Sběrná stanice v Baumgartenu je největší svého druhu v Rakousku, vybudována byla už v roce 1959. Zařízení patří společnosti Trans Austria Gasleitung, která od roku 2014 vlastní 85 procent ve společnosti Snam, která zajišťuje přepravu zemního plynu v Itálii.

Sběrná stanice, která vybuchla, stojí na začátku plynovodu, jenž vede od slovensko-rakouských hranic na rakousko-italské hranice. Plynovod zásobuje již od roku 1974 Itálii, Slovinsko a Chorvatsko. Na místě sběrné stanice se nachází i dva velké zásobníky plynu, u nichž zatím není známo, zda byly explozí zasaženy. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1