Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Od Severní Koreje k Číně. Trump přesouvá pozornost, našel si nového světového nepřítele

Od Severní Koreje k Číně. Trump přesouvá pozornost, našel si nového světového nepřítele

Zatímco ještě před pár měsíci prezentoval americký prezident Donald Trump jako největší hrozbu pro americkou bezpečnost Severní Koreu, nyní obrací pozornost na Čínu. Podle expertů jsou jeho nedávné kroky – eskalace obchodní války, zřízení tzv. vesmírných sil i obří vojenský rozpočet – motivovány právě snahou konkurovat Pekingu.

Trumpova rétorika vůči Číně se během posledních měsíců změnila. Ještě v dubnu označoval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga za svého dobrého přítele. Když v pondělí podepisoval rekordní vojenský rozpočet ve výši 717 miliard dolarů (asi 16 bilionů korun), už o asijské velmoci mluvil jako o nejnebezpečnějším soupeři Spojených států.

Trump Čínu dokonce zařadil do spektra zemí, které chtějí ovlivnit americké volby. O tom ale neexistuje žádný věrohodný důkaz. Vměšování do voleb se zatím týkalo především Ruska, jehož vliv na hlasování i případnou spolupráci s Trumpovou kampaní v USA vyšetřuje tým zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. „Všichni ti hlupáci, kteří se soustředí jen na Rusko, by měli koukat také jiným směrem, na Čínu,“ napsal americký prezident na Twitteru.

Analytici soudí, že Trump a jeho poradci nyní přikládají Číně daleko větší váhu, protože prezident Si Ťin-pching dokázal do svých rukou koncentrovat veškerou moc a razí agresivní politiku územní expanze a ekonomického růstu. Situace zároveň představuje příležitost, jak se Trump může odlišit od svého předchůdce Baracka Obamy. Ten s Pekingem spolupracoval například na jaderné dohodě s Íránem či Pařížské klimatické dohodě. Od obou dokumentů současný šéf Bílého domu odstoupil.

„Nevidím příliš mnoho věcí, na nichž se tato administrativa snaží s Čínou spolupracovat,“ konstatuje analytička Bonnie Glaserová z Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu, která se na Čínu dlouhodobě specializuje.

Trump se svojí současnou rétorikou vrací do období předvolební kampaně. Během mítinků byl tehdy vůči Pekingu velmi ostrý. Obviňoval jej nejen z krádeží duševního vlastnictví, ale také z měnových manipulací. Změnu přinesla až schůzka se Si Ťin-pchingem v Trumpově letním sídle Mar-a-Lago na Floridě na jaře loňského roku. Po ní Bílý dům často akcentoval, že by Čína měla Američanům pomoci v tlaku na Severní Koreu kvůli jejímu jadernému programu.

Nyní, když se Trumpova pozornost po summitu s Kim Čong-unem od Severní Koreje odvrátila, přesunul ji americký prezident k Číně. Potíž však zůstává, že administrativa zatím neprezentovala žádnou ucelenou strategii, jak k Pekingu hodlá do budoucna přistupovat. Strategické dokumenty sice označují Čínu jako nepřítele, co se snaží nahradit USA jako světovou mocnost číslo jedna, jak tomu čelit, už ale neříkají.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1