Odškodnění církve po desetiletí funguje i v Rakousku. Miliardy za Hitlerovy zločiny se tam nedaní

Zdanění peněz, které církve dostávají jako náhrady při restitucích, je jednou z událostí týdne na české politické mapě. Záměr schválila sněmovna a vyvolalo to podle očekávání hlasité reakce. Pro srovnání se můžeme podívat za hranice – podobný spor se totiž týká i Rakouska. To namísto odškodnění za zločiny komunistů vyplácí církvi náhrady za nacistickou perzekuci. A i tam to vyvolává polemiku. Někteří kritici zejména z řad ateistů podezírají církev z toho, že dostává od státu víc, než by jí mělo podle práva náležet. 

O co jde? Před druhou světovou válkou byla římskokatolická církev v Rakousku podobně jako v Česku z velké části financována z prostředků náboženské matice založené za vlády Josefa II. (1741–1790). Tento fond obsahoval zejména majetek Josefem zrušených klášterů a z jeho výnosů se hradily platy duchovních a další církevní výdaje.

Když ale Rakousko zabral v roce 1938 Adolf Hitler, nacisté fond zabavili a prostředky z něj používali k financování války. Zároveň rozhodli o tom, že v Rakousku bude – jako už dříve v Německu – sloužit k financování náboženských aktivit systém církevních daní, tedy příspěvků, pravidelně odváděných přímo členy příslušné církve.

Palička: Zdanění církevních restitucí jako židovský pogrom 21. století

sinfin.digital