Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Odsouzenec na smrt žádá o zastřelení. Bojí se, že injekce nebude mít účinek

Odsouzenec na smrt žádá o zastřelení. Bojí se, že injekce nebude mít účinek

Když mu bylo dvacet let, J. W. Ledford junior zvaný Boy ubodal k smrti svého souseda, za což si vysloužil ve státě Georgia trest smrti. Dnes je mu pětačtyřicet a v úterý 16. května má být popraven smrtící injekcí. Proti tomu ale odsouzenec na poslední chvíli protestuje. Prosí, aby ho zastřelila popravčí četa.

Ledford čeká na svůj trest už pětadvacet let a dlouhou dobu bere léky proti bolesti. Podle něj a jeho právníka by tyto medikamenty mohly způsobit, že nebude smrtící injekce fungovat tak, jak by měla. Místo rychlé smrti by jeho poslední okamžiky mohlo provázet nelidské utrpení, jak se sám odsouzený vrah obává.

Amerika ostatně pamatuje řadu zfušovaných poprav smrtícími injekcemi, kdy odsouzenci ani žádné léky proti bolesti nebrali. V případě Ledforda, který dostává Neurontin, je riziko potíží při popravě ještě vyšší. Jeho právníci tvrdí, že by byl vystaven daleko větší bolesti, než průměrný člověk.

Popravy smrtícími injekcemi se v poslední době vymkly hned několikrát, asi nejvíc odstrašující je případ Claytona Locketta z roku 2014. Nejprve se do žil odsouzence aplikuje sedativum, které jej má uspat, až poté následují smrtící látky. Lockett se ale ještě 43 minut po vstřiku sedativa svíjel v bolestech a svědci se shodli, že exekuce nejvíc ze všeho připomínala mučení.

Další komplikací v používání smrtících injekcí je skutečnost, že se staly nedostatkovým zbožím. V Arkansasu tak nedávno v průběhu osmi dní došlo ke čtyřem popravám, jelikož injekcím, které stát vlastnil, končila trvanlivost. V případě exekuce Kennetha Williamse se opět vyskytly potíže, kdy odsouzený krvácel, kašlal a škubal sebou v křečích dvacet minut, než zemřel, jak uvádí CNN.

Poprava kulkou je ale možná ve Spojených státech jedině v Mississippi, Oklahomě a Utahu, zatímco Ledford je odsouzený v Georgii. Tamní justice navíc není jeho prosbám nakloněna. „Obhájce počká do předvečera popravy, aby najednou začal tvrdit, že je jeho klient pod dlouhodobým vlivem léků proti bolesti, které by mohly ovlivnit exekuci,“ podivují se právní zástupci státu.

„Pokud se obžalovaný skutečně domníval, že by byla poprava zastřelením přijatelnou alternativou ke smrtící injekci, měl čas několik dlouhých let, aby zažádal o změnu a ne se ozvat pět dní před plánovanou popravou,“ stojí ve vyjádření advokátů státu Georgia. Je tedy velice nepravděpodobné, že by Ledford se svou žádostí uspěl.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1