Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Odtrhne se kvůli brexitu Severní Irsko od Britů? Zájem o referendum o připojení k Irům sílí

Odtrhne se kvůli brexitu Severní Irsko od Britů? Zájem o referendum o připojení k Irům sílí

Největší severoirská nacionalistická strana Sinn Féin dnes prohlásila, že chce referendum o odtržení Severního Irska od Spojeného království, a to "co možná nejdříve". Sinn Féin tak podle agentury Reuters učinila jen několik hodin poté, co skotská premiérka Nicola Sturgeonová oznámila, že chce příští týden požádat skotský parlament o svolení, aby se mohlo konat nové referendum o nezávislosti Skotska.

Požadavek na lidové hlasování o opuštění Británie a připojení k Irsku zaznívá od Sinn Féin podle Reuters opakovaně od referenda loni v červnu, v němž Britové odhlasovali odchod země z Evropské unie. Většina obyvatel Severního Irska, 56 procent, se tehdy ale vyslovila pro to, aby země v evropském svazku setrvala.

Reuters v této souvislosti připomíná, že podle mírové dohody z roku 1998, která ukončila severoirský konflikt, může britská vláda referendum vypsat. Podmínkou je, že si většina obyvatel přeje stát se součástí Irska. Britský ministr pro Severní Irsko James Brokenshire ale v červenci uvedl, že podle něj takové okolnosti nenastaly.

Brexit bude katastrofa

Průzkumy veřejného mínění v minulosti ukázaly, že většina obyvatel provincie si přeje zůstat součástí Spojeného království. Podle sondáže agentury IPSOS-MORI z minulého září jen 22 procent z tisíce dotázaných uvedlo, že podporuje sjednocené Irsko, zatímco 63 procent respondentů chtělo, aby Severní Irsko zůstalo součástí Británie.

V uplynulých měsících se ale žádný průzkum nekonal a Sinn Féin se podle Reuters těšila před volbami do severoirského parlamentu minulý týden větší podpoře. „Brexit bude katastrofou pro ekonomiku, katastrofou pro lidi v Irsku. Referendum o irském sjednocení se musí konat co nejdříve,“ řekla severoirská vůdkyně strany Michelle O'Neillová. Vláda v Londýně podle ní nedbá na názory většiny ani na své závazky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1