Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

OLAF, který šetřil Čapí hnízdo, je pod tlakem. Nechce říct, jak vyšetřoval Volkswagen

OLAF, který šetřil Čapí hnízdo, je pod tlakem. Nechce říct, jak vyšetřoval Volkswagen

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) se ocitl pod tlakem. Tentokrát ovšem nikoliv kvůli případů Čapí hnízdo, do nějž je zapleten český premiér Andrej Babiš, ale kvůli vyšetřování automobilky Volkswagen. 

Německá automobilka si před časem od Evropské investiční banky půjčila 400 milionů eur, přičemž OLAF jí obvinil, že uvedla finanční instituci v omyl. Ten se měl týkat toho, že automobilka neuvedla, že podvádí s měřením emisi u automobilů. Výsledek šetření ovšem nezveřejnil ani OLAF a ani EIB, což se setkalo v Evropské unii se značnou kritikou.

"Nemůžu nijak komentovat počínání OLAFu, ale můžu vám pouze říct, že naše citlivost se od uvedeného případu zásadně zvýšila," uvedl podle serveru EUobserver poněkud vyhýbavě šéf EIB Werner Hoyer. V unii se přitom již objevilo několik požadavků, aby OLAF uvedl, jak celý případ vyšetřoval. Nic podobného se ovšem nestalo a úřad tvrdí, že jde o utajené informace.

Nejsou to první problémy Evropského úřadu boje proti podvodům. Dlouholetý ředitel tohoto úřadu Giovianni Kessler stál v roce 2012 za vyšetřováním v takzvané kauze Dalligate. Šlo o komisaře Johna Dalliho, který měl na starosti úpravu legislativy ohledně tabákových výrobků a byl OLAFem obviněn z přijímání úplatků od tabákové lobby ve výši 60 milionů Euro.

Díky zprávě Olafu a s ní souvisejícímu politickému nátlaku Dalli na svůj post rezignoval. A teď to podstatné. Dalli se dočkal osvobozujícího rozsudku nezávislého soudu, protože zpráva OLAFu obsahovala více domněnek než důkazů. Plné satisfakce se však nedomohl, protože podle soudu odešel z úřadu sám a dobrovolně. Souběžně byl však ředitel OLAFU Giovianni Kessler obviněn z nelegálních praktik vyšetřování a belgický soud požádal o zbavení jeho imunity. Tato žádost ovšem musela být třikrát opakována.

Kessler nakonec odmítal odstoupit, podával stížnosti proti zbavení imunity a byl svými evropskými kolegy dlouho držen nad vodou. Nakonec se dočkal funkce v Itálii a odstoupil.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1