Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

OLAF, který šetřil Čapí hnízdo, je pod tlakem. Nechce říct, jak vyšetřoval Volkswagen

OLAF, který šetřil Čapí hnízdo, je pod tlakem. Nechce říct, jak vyšetřoval Volkswagen

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) se ocitl pod tlakem. Tentokrát ovšem nikoliv kvůli případů Čapí hnízdo, do nějž je zapleten český premiér Andrej Babiš, ale kvůli vyšetřování automobilky Volkswagen. 

Německá automobilka si před časem od Evropské investiční banky půjčila 400 milionů eur, přičemž OLAF jí obvinil, že uvedla finanční instituci v omyl. Ten se měl týkat toho, že automobilka neuvedla, že podvádí s měřením emisi u automobilů. Výsledek šetření ovšem nezveřejnil ani OLAF a ani EIB, což se setkalo v Evropské unii se značnou kritikou.

"Nemůžu nijak komentovat počínání OLAFu, ale můžu vám pouze říct, že naše citlivost se od uvedeného případu zásadně zvýšila," uvedl podle serveru EUobserver poněkud vyhýbavě šéf EIB Werner Hoyer. V unii se přitom již objevilo několik požadavků, aby OLAF uvedl, jak celý případ vyšetřoval. Nic podobného se ovšem nestalo a úřad tvrdí, že jde o utajené informace.

Nejsou to první problémy Evropského úřadu boje proti podvodům. Dlouholetý ředitel tohoto úřadu Giovianni Kessler stál v roce 2012 za vyšetřováním v takzvané kauze Dalligate. Šlo o komisaře Johna Dalliho, který měl na starosti úpravu legislativy ohledně tabákových výrobků a byl OLAFem obviněn z přijímání úplatků od tabákové lobby ve výši 60 milionů Euro.

Díky zprávě Olafu a s ní souvisejícímu politickému nátlaku Dalli na svůj post rezignoval. A teď to podstatné. Dalli se dočkal osvobozujícího rozsudku nezávislého soudu, protože zpráva OLAFu obsahovala více domněnek než důkazů. Plné satisfakce se však nedomohl, protože podle soudu odešel z úřadu sám a dobrovolně. Souběžně byl však ředitel OLAFU Giovianni Kessler obviněn z nelegálních praktik vyšetřování a belgický soud požádal o zbavení jeho imunity. Tato žádost ovšem musela být třikrát opakována.

Kessler nakonec odmítal odstoupit, podával stížnosti proti zbavení imunity a byl svými evropskými kolegy dlouho držen nad vodou. Nakonec se dočkal funkce v Itálii a odstoupil.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1