Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Opoziční kandidát se chtěl týden před volbami utkat s Erdoganem v televizi. Ten ho bez okolků odmítl

Opoziční kandidát se chtěl týden před volbami utkat  s Erdoganem v televizi. Ten ho bez okolků odmítl

Prezidentský kandidát největší turecké opoziční strany Muharrem Ince opět neúspěšně vyzval svého hlavního soupeře, prezidenta Recepa Tayyipa Erdogan k živé televizní debatě. Favorit voleb Erdogan to odmítl s tím, že si tak chce Ince zvýšit sledovanost. Místo toho dnes odpoledne uspořádal Erdogan v Istanbulu megamítink, na nějž dorazily podle místního tisku statisíce lidí.

Kandidát Lidové republikánské strany (CHP) Ince dnes, týden před volbami, navštívil východotureckou provincii Tunceli. V ní žijí převážně alevité, kteří jsou v Turecku druhou největší náboženskou komunitou po většinových sunnitských muslimech. Ince na mítinku slíbil, že stane-li se prezidentem, zruší v Turecku povinnou náboženskou výchovu.

"V Turecku je mnoho konzervativních lidí, kteří považují dvě hodiny náboženské výchovy pro své dítě za nedostatečné. V tom případě jim nabídneme více kurzů, když budou chtít. Ale náboženské kurzy by měly být dobrovolné," řekl Ince. Právě alevité povinné náboženské kurzy kritizují s tím, že vykládají islám pouze z hlediska sunnitů. Alevité jsou označováni za šíitskou odnož islámu.

Na povinné náboženské kurzy si alevité v roce 2011 stěžovali i u Evropského soudu pro lidská práva (ECHR), který jim dal za pravdu. V roce 2014 tento soud rozhodl, že Turecko musí bezodkladně zavést školský systém, v němž budou náboženské kurzy dobrovolné.

Ince dnes také zopakoval Erdoganovi výzvu, aby se s ním utkal v živé televizní debatě. "Pojďme hovořit o budoucnosti našich dětí, pojďme hovořit o vzdělání," řekl Ince. Erdoganovy komentáře, že si tak chce získat sledovanost, odmítl. "I předpověď počasí má větší sledovanost než jeho rozhovory," řekl dnes Ince na mítinku v provincii Tunceli.

Erdogan i Ince, kteří podle průzkumů postoupí v neděli do červencového druhého kola, ale odmítli nabídku státní televize TRT na desetiminutový volební šot. Erdogan to zdůvodnil tím, že nemá čas točit volební šoty. Ince odmítl, protože považuje vysílání TRT za "zaujaté".

O úřad prezidenta osmdesátimilionového Turecka se uchází také jedna žena, předsedkyně nové Strany dobra Meral Akşenerová, či bývalý lídr prokurdské strany Selahattin Demirtaş. Ten je od konce roku 2016 ve vazbě, obviněn je z terorismu kvůli kontaktům se Stranou kurdských pracujících (PKK), což Demirtaş odmítá. Na prezidenta kandidují i předseda levicové Vlastenecké strany Dogu Perinçek a šéf proislámské Strany štěstí Temel Karamollaoglu.

Nynější volby budou prvními volbami hlavy státu od doby, co voliči v loňském referendu těsně schválili změnu ústavy měnící parlamentní systém v zemi na prezidentský. Reformu navrhl Erdogan, který tak v případě zvolení do nejvyššího úřadu získá více pravomocí. Volby, v nichž se volí i parlament, se měly konat až v listopadu 2019, ale Erdogan je urychlil. Zdůvodnil to tím, že země potřebuje silného prezidenta, aby mohla čelit ekonomickým výzvám a konfliktu v Sýrii.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232