Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Oproti loňsku pokles o polovinu. Migrantů, kteří se do Evropy plaví přes Středomoří, dramaticky ubylo

Oproti loňsku pokles o polovinu. Migrantů, kteří se do Evropy plaví přes Středomoří, dramaticky ubylo

Do Evropy se od začátku letošního roku dostalo přes Středozemní moře 134.549 migrantů a uprchlíků, dalších nejméně 2654 jich při pokusu dosáhnout evropských břehů zemřelo. Informovala o tom dnes Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Meziročně je tak počet příchozích nižší o více než polovinu. Ve stejném období loni, respektive od 1. ledna do 24. září 2016, do Evropy doplulo 302.175 migrantů a nejméně dalších 3557 během cesty přes moře utonulo.

Více než 75 procent migrantů a uprchlíků se vylodilo v Itálii, a to 103.318, zbytek v Řecku (18.782), Španělsku (11.631) či na Kypru (818). Úhrnný počet migrantů, kteří letos dopluli do Itálie, je o 21,5 procenta nižší než jejich počet zaznamenaný loni v odpovídajícím období. Tehdy jich bylo 131.683.

Organizace pro migraci uvedla, že řeckých břehů tento měsíc dosáhlo 3722 migrantů a uprchlíků, což je dosud nejvyšší letošní hodnota za jeden měsíc ve východním Středomoří.

Na snížení počtu migrantů v meziročním srovnání se podepsalo několik faktorů. Italská vláda jednak začala spolupracovat s libyjskou pobřežní stráží; dále italský ministr jedná i s přestaviteli dalších severoafrických zemí a setkal se i s vůdcem Libyjské národní armády (LNA) Chalífou Haftarem, soupeřem vlády v Tripolisu, kterou uznává mezinárodní společenství.

Agentura AP na sklonku minulého měsíce uvedla, že vláda v Tripolisu zaplatila libyjským milicím, které se podílely na obchodu s lidmi, aby nyní bránily migrantům vyplouvat do Evropy. Italská diplomacie svou účast na tomto opatření i přes tvrzení AP jednoznačně popřela.

Agentura na ochranu vnějších hranic Evropské unie Frontex už v souvislosti s červencovým poklesem uvedla, že za snížením počtu imigrantů stojí i zhoršení povětrnostních podmínek v první polovině července a ozbrojené střety znesvářených milicí u libyjského města Sabráta. To je hlavním nástupním bodem uprchlíků směřujících do Evropy na člunech, které používají převaděči.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1