Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Orbánovo tažení proti Sorosovi: Další na ráně je univerzita, kterou Klaus nechtěl v Praze

Orbánovo tažení proti Sorosovi: Další na ráně je univerzita, kterou Klaus nechtěl v Praze

Poté, co nadace Open Society Fund (OSF) amerického finančníka maďarského původu George Sorose před několika dny ohlásila, že kvůli tlaku vlády premiéra Viktora Orbána přesouvá své sídlo z Budapešti do Berlína, je nyní v Maďarsku na pořadu dne též možné brzké stěhování Středoevropské univerzity (CEU), která původně vznikla na počátku 90. let v Praze, ale vláda Václava Klause později odmítla dále hradit nájem pražské budovy univerzity. Důvody mají nadace i vysokoškolská instituce prakticky totožné: nejistota ohledně dalšího fungování, ztráta prestiže a konkurenceschopnosti.

Podle tiskového mluvčího OSF Csaby Csontose bylo stěhování nevyhnutelné. OSF zaměstnávala celkem 170 lidí, z toho 130 Maďarů, z nichž každý dostal podle Csontose nabídku dále pokračovat v berlínské centrále. Zaměstnanci dostali čas na rozmyšlenou, a to, kolik z nich se pro tuto možnost rozhodne, dosud není známo, stejně jako to, zda se do Berlína přesune i dosavadní vedení nadace.

Nadace se rozhodla na definitivní schválení zákona Stop Soros nečekat právě proto, že co se týče případného stěhování celých rodin, zapisování dětí do zahraničních škol atd., bylo nutné jednat už nyní. V sázce byly navíc i projekty, které má OSF v sousedních zemích. Podle Csontosova tvrzení navíc zaměstnanci OSF čelili opakovaným výhrůžkám, bylo tedy třeba vzít v potaz i jejich osobní bezpečnost. Vedení ujišťuje, že finanční podpora pro OSF bude i nadále přicházet především ze zahraničích zdrojů: maďarská větev nadace ostatně tvořila i dosud pouhý zlomek veškerých aktivit nadace ve světě.

Csontos se vyjádřil i k interpretacím, podle nichž se George Soros nechal zahnat do kouta a ustoupil nepřiměřenému tlaku. „Proč by se nechával zastrašit zrovna člověk, který v 80. letech přispěl k demokratické transformaci země a podporoval také tehdejší Fidesz?“ komentoval to Csontos. „Jeho finanční podpora nadace ani její vize tímto neustanou. Nadále věříme v liberální demokracii, rovná práva, princip nediskriminace a rozmanitosti,“ uvedl mluvčí.

Tiskový mluvčí maďarského ministerstva vnitra Péter Szíjjártó je naopak přesvědčen, že pravým důvodem, proč se OSF stahuje z Maďarska, je fakt, že „něco tají“. Ve svém vyjádření pro maďarský opoziční server HVG naznačil, že nejasnosti se mají týkat zahraničního financování nadace. Podle HVG je však takové tvrzení a priori nesmyslné už jen proto, že nadace funguje dlouhodobě zcela transparentně.

Už jen měsíc a půl má nyní maďarská vláda na to, aby rozhodla o dalším setrvání Středoevropské univerzity v Budapešti. Není k tomu zapotřebí ničeho jiného, nežli podpisu, který by stvrdil dohodu mezi Maďarskem a státem New York. Podle maďarského ministerstva zahraničí je poměry na CEU zapotřebí „dále prozkoumat“, a to i přesto, že její současný status vyhovuje i loni zpřísněným zákonným podmínkám o maďarském vysokém školství. Ministerstvu zahraničí leží v žaludku údajně především fakt, že má CEU několik kurzů magisterského programu také externě, na Newyorské Bard College. Dokumenty, které v dané záležitosti CEU ministerstvu poskytla, nyní zkoumá maďarské Ministerstvo pro lidské zdroje.

Rektor CEU Michael Ignatieff uvedl pro Washington Post, že nejistá budoucnost univerzity zamezuje instituci v řádném fungování a oslabuje její konkurenceschopnost na trhu. To se projevuje především v tom, že škola nemůže najímat nové zaměstnance, protože za stávajících podmínek je jí znemožněno dlouhodobé plánování. V důsledku toho je pak škola pochopitelně méně atraktivní také pro potenciální studenty.

Pokud se strany nedohodnou, zamíří CEU do Vídně, s níž už o možnosti přesunu dříve vyjednávala, třebaže vždy zdůrazňovala, že za své mateřské město považuje jednoznačně Budapešť. Záměr setrvat v Budapešti potvrdilo vedení univerzity přímo v den, kdy padlo v důsledku maďarského vládního balíčku právních opatření s názvem „Stop Soros“ definitivní rozhodnutí o přesunu Sorosovy nadace Open Society Fund do Berlína. Antisorosovský „plán“ se v Maďarsku dotkl především činnosti neziskových organizací, na univerzitu se tudíž žádné z jeho opatření nevztahuje. Podle zástupce rektora Zsolta Enyediho má však vedení u univerzity i tak obavu, že vláda dohodu o dalším setrvání CEU v Maďarsku nepodepíše.

Maďarská vláda vyrukovala s návrhem změny zákona, který by znemožňoval další fungování CEU v Maďarsku, zcela nečekaně a bez předchozích konzultací vloni na jaře. Po vlně mezinárodního nesouhlasu časem nové zákonné podmínky zmírnila.

O změnách v maďarském zákonodárství píší ve světle posledních událostí i mnohá světová periodika. Mnoho z nich pak spekuluje podobně, jako americký The Atlantic, který ve svém článku vznáší otázku, zda na Orbánovy kroky, jež mají v konečném důsledku vést mj. k zásadnímu omezení pomoci migrantům, nějak zareaguje Evropská unie.

 

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.Článek

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1