Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Orbánovo tažení proti Sorosovi: Další na ráně je univerzita, kterou Klaus nechtěl v Praze

Orbánovo tažení proti Sorosovi: Další na ráně je univerzita, kterou Klaus nechtěl v Praze

Poté, co nadace Open Society Fund (OSF) amerického finančníka maďarského původu George Sorose před několika dny ohlásila, že kvůli tlaku vlády premiéra Viktora Orbána přesouvá své sídlo z Budapešti do Berlína, je nyní v Maďarsku na pořadu dne též možné brzké stěhování Středoevropské univerzity (CEU), která původně vznikla na počátku 90. let v Praze, ale vláda Václava Klause později odmítla dále hradit nájem pražské budovy univerzity. Důvody mají nadace i vysokoškolská instituce prakticky totožné: nejistota ohledně dalšího fungování, ztráta prestiže a konkurenceschopnosti.

Podle tiskového mluvčího OSF Csaby Csontose bylo stěhování nevyhnutelné. OSF zaměstnávala celkem 170 lidí, z toho 130 Maďarů, z nichž každý dostal podle Csontose nabídku dále pokračovat v berlínské centrále. Zaměstnanci dostali čas na rozmyšlenou, a to, kolik z nich se pro tuto možnost rozhodne, dosud není známo, stejně jako to, zda se do Berlína přesune i dosavadní vedení nadace.

Nadace se rozhodla na definitivní schválení zákona Stop Soros nečekat právě proto, že co se týče případného stěhování celých rodin, zapisování dětí do zahraničních škol atd., bylo nutné jednat už nyní. V sázce byly navíc i projekty, které má OSF v sousedních zemích. Podle Csontosova tvrzení navíc zaměstnanci OSF čelili opakovaným výhrůžkám, bylo tedy třeba vzít v potaz i jejich osobní bezpečnost. Vedení ujišťuje, že finanční podpora pro OSF bude i nadále přicházet především ze zahraničích zdrojů: maďarská větev nadace ostatně tvořila i dosud pouhý zlomek veškerých aktivit nadace ve světě.

Csontos se vyjádřil i k interpretacím, podle nichž se George Soros nechal zahnat do kouta a ustoupil nepřiměřenému tlaku. „Proč by se nechával zastrašit zrovna člověk, který v 80. letech přispěl k demokratické transformaci země a podporoval také tehdejší Fidesz?“ komentoval to Csontos. „Jeho finanční podpora nadace ani její vize tímto neustanou. Nadále věříme v liberální demokracii, rovná práva, princip nediskriminace a rozmanitosti,“ uvedl mluvčí.

Tiskový mluvčí maďarského ministerstva vnitra Péter Szíjjártó je naopak přesvědčen, že pravým důvodem, proč se OSF stahuje z Maďarska, je fakt, že „něco tají“. Ve svém vyjádření pro maďarský opoziční server HVG naznačil, že nejasnosti se mají týkat zahraničního financování nadace. Podle HVG je však takové tvrzení a priori nesmyslné už jen proto, že nadace funguje dlouhodobě zcela transparentně.

Už jen měsíc a půl má nyní maďarská vláda na to, aby rozhodla o dalším setrvání Středoevropské univerzity v Budapešti. Není k tomu zapotřebí ničeho jiného, nežli podpisu, který by stvrdil dohodu mezi Maďarskem a státem New York. Podle maďarského ministerstva zahraničí je poměry na CEU zapotřebí „dále prozkoumat“, a to i přesto, že její současný status vyhovuje i loni zpřísněným zákonným podmínkám o maďarském vysokém školství. Ministerstvu zahraničí leží v žaludku údajně především fakt, že má CEU několik kurzů magisterského programu také externě, na Newyorské Bard College. Dokumenty, které v dané záležitosti CEU ministerstvu poskytla, nyní zkoumá maďarské Ministerstvo pro lidské zdroje.

Rektor CEU Michael Ignatieff uvedl pro Washington Post, že nejistá budoucnost univerzity zamezuje instituci v řádném fungování a oslabuje její konkurenceschopnost na trhu. To se projevuje především v tom, že škola nemůže najímat nové zaměstnance, protože za stávajících podmínek je jí znemožněno dlouhodobé plánování. V důsledku toho je pak škola pochopitelně méně atraktivní také pro potenciální studenty.

Pokud se strany nedohodnou, zamíří CEU do Vídně, s níž už o možnosti přesunu dříve vyjednávala, třebaže vždy zdůrazňovala, že za své mateřské město považuje jednoznačně Budapešť. Záměr setrvat v Budapešti potvrdilo vedení univerzity přímo v den, kdy padlo v důsledku maďarského vládního balíčku právních opatření s názvem „Stop Soros“ definitivní rozhodnutí o přesunu Sorosovy nadace Open Society Fund do Berlína. Antisorosovský „plán“ se v Maďarsku dotkl především činnosti neziskových organizací, na univerzitu se tudíž žádné z jeho opatření nevztahuje. Podle zástupce rektora Zsolta Enyediho má však vedení u univerzity i tak obavu, že vláda dohodu o dalším setrvání CEU v Maďarsku nepodepíše.

Maďarská vláda vyrukovala s návrhem změny zákona, který by znemožňoval další fungování CEU v Maďarsku, zcela nečekaně a bez předchozích konzultací vloni na jaře. Po vlně mezinárodního nesouhlasu časem nové zákonné podmínky zmírnila.

O změnách v maďarském zákonodárství píší ve světle posledních událostí i mnohá světová periodika. Mnoho z nich pak spekuluje podobně, jako americký The Atlantic, který ve svém článku vznáší otázku, zda na Orbánovy kroky, jež mají v konečném důsledku vést mj. k zásadnímu omezení pomoci migrantům, nějak zareaguje Evropská unie.

 

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1