Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ortodoxní židé obchodují s módou a pomáhá jim při tom sexbomba Kardashian. To jde jen v Jeruzalémě

Ortodoxní židé obchodují s módou a pomáhá jim při tom sexbomba Kardashian. To jde jen v Jeruzalémě

Příběh tohoto start-upu začíná jako židovská anekdota. „Potkají se takhle Kim Kardashian s ultraortodoxním židem v bílé košili a černejch kalhotách. A ten žid říká: Poslechnou, Kim, co kdybychom udělali nějakej kšeft s oblečením? A ona na to: Vlastně proč ne…“

V tomto případě nejde o vtip, ale realitu. Světoznámá celebrita Kim Kardashian totiž neobchoduje jen s vlastní krásou, ale investuje svou tvář i do cizích nápadů. Symbolem takových inovací se staly nejrůznější start-upy – tedy mladé, čerstvě založené a rychle se měnící společnosti postavené na chybějící službě, či nové myšlence. A jednu takovou mělo několik mládenců z ultraortodoxní židovské komunity v Jeruzalémě. 

Na vysvětlenou: to jsou ti muži, kteří odmítají vojenskou službu a se svými (rovněž) cudně oděnými ženami vytvářejí izolované komunity, ve kterých se uzavírají před zbytkem Izraele. Oblečeni chodí do prostých bílých košil a tmavých kalhot, které doplňují charakteristické klobouky. Před vyzývavě oblečenými ženami, jejichž planetárním vzorem je Kim Kardashian, ostentativně prchají, nebo si alespoň zakryjí oči. Zkrátka ideální partneři do byznysu s módou, respektive s Kim Kardashian.

Jenže mladíky ze společnosti Craze napadlo vytvořit aplikaci pro mobilní telefony, která – velmi zjednodušeně řečeno – podchycuje nadšení módymilovných bytostí v okamžiku extáze. Probíhá to prý zhruba takto: v aplikaci Instagram se objeví snímek libovolného kusu oblečení, který musíte mít. Stačí pár kroků, respektive pohybu prstem po displeji mobilu, aby se vám před očima objevila nabídka internetových obchodů s podobným, ba identickým zbožím. Jste podchyceni/y.

Kritika? Důležité je mé svědomí a rabínův názor!

„Život je plný paradoxů,“ odpovídá po vzoru židovských učenců Chajm Simcha na otázku, jak se slučuje jeho životní styl s okázalým image americké ikony arménského původu. Stojíme u obrazovky, před kterou třicátník v typickém černo-bílém oblečení maluje pestrou budoucnost své firmy. A problémy? „Jasně, kritizují mě za to, že pracuji. A už vůbec nechápou, že podnikám v módě. Dokud ale já a můj rabín máme za to, že naše pravidla neporušuji, kritika zvenčí mě nezajímá,“ dodává americký rodák Chajm.

Ultraortodoxní židé tvoří zhruba 10 až 12 populace Izraele. Muži z této komunity cítí povinnost studovat židovský zákon, proto z nich pracuje (a tedy vydělává) jen polovina. Žen z této komunity ovšem pracují téměř dvě třetiny, a to navzdory (z hlediska celé populace) nadprůměrnému počtu dětí, které vychovávají. Podle některých údajů tvoří potomci silně věřících židů až čtvrtinu žactva jeruzalémských škol.

Další Jeruzalém: Triko, džíny, podpora LGBT komunity

Jeden z prvních vtipů, který jsem slyšel o Jeruzalému, umisťuje nejrušnější, nejživější místo v této obci na… dálnici do Tel Avivu. Historický, náboženstvím až k zalknutí přesycený Jeruzalém vždy tvořil dusný protiklad ke vzdušnému, kosmopolitnímu, přímořskému Tel Avivu vystavěnému na americký způsob v pravoúhlé mřížce. „Přímořští“ vždy dramaticky vedli i v oblasti moderních technologií, což se nyní snaží „jeruzalémští“ změnit, nebo o tom alespoň přesvědčit evropské novináře.

V jeruzalémské společnosti Lightricks to start-up připomíná mnohem intenzivněji. Převládají tu mladí muži s neformálním chováním i oblečením. Spoluzakladatele a šéfa Zeeva Fabrmana nevyjímaje. „V Jeruzalémě jsme i kvůli Hebrejské univerzitě, která je pro nás opravdovou studnicí nejen kádrů,“ říká lídr společnosti, k jejímž nejslavnějším produktům patří aplikace Facetune. Ta umožňuje jednoduše upravovat a hlavně vylepšovat fotografické portréty – nejčastěji ty, které si lidé pořizují svými mobily sami.

Velkou oblibu získala aplikace v globální LGBT komunitě, což vedlo šéfy Lightricks k tomu, že podpoří letošní jeruzalémský pochod „Gay Pride“. Nejde prý jen o byznys, ale i přesvědčení. Na rozdíl od Tel Avivu má totiž LGBT komunita v Jeruzalémě značné problémy: v roce 2015 napadl průvod oslavující jinakost židovský náboženský fanatik a pobodal šest lidí. Jedna ze zraněných dívek útok nepřežila.

„Sám Izrael je vlastně start-up“

Jejich kniha „Start-up Nation“ z roku 2009 je světovým bestsellerem a snad proto vyšla i česky. Nejpozději od té doby se tento pojem stal zaklínadlem každého, nejen izraelského politika, který chce naznačit, že zůstal technologicky mladý.

Americký rodák Saul Singer mluví tiše a rovnou se ptá po našich otázkách. Na tu hlavní – „Proč má Izrael nejvíce start-upů na hlavu?“ – má odpovědi hned tři.

Podle Saula Singera je samotný projekt jménem Izrael vlastně start-up: tedy riskantní podnik s nejistým výsledkem, který vyžadoval – a dosud žádá – vysokou míru sebeobětování, odpovědnosti i samostatnosti. Těmto vlastnostem se podle něj mladí Izraelci učí v armádě, kam muži i ženy nastupují k základní službě povinně. Třetím důvodem – tedy společně s charakterem Izraele a povahou jeho armády – je fakt, že Izrael je stvořen z imigrantů, kteří jsou ze své podstaty otevřeni risku a mají sklon k inovacím.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1