Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Osm statečných: Před 50 lety Moskva zažila ojedinělý protest proti okupaci Československa

Osm statečných: Před 50 lety Moskva zažila ojedinělý protest proti okupaci Československa

Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 vyvolal demonstrace v mnoha západních velkoměstech a okupaci odmítla téměř jednotně i západoevropská politická reprezentace. Východně od železné opony však byly kvůli nesvobodě protesty sporadické, přesto se ale několik statečných našlo. Asi nejznámější revoltou byla moskevská demonstrace osmi sovětských občanů 25. srpna 1968.

Skupinu "sedmi statečných" tvořili lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská, fyzik Pavel Litvinov a lingvistka Larisa Bogorazová. Až na Rudém náměstí se k nim připojila mladičká Taťjana Bajevová. Disidenti rozvinuli na Rudém náměstí transparenty s hesly "Za vaši i naši svobodu!", "Ať žije svobodné Československo!", "Hanba okupantům", "Svobodu Dubčekovi!" nebo "Ruce pryč od Československa!". A to bylo všechno, co stačili.

Speciál INFO.CZ Srpen 1968Speciál INFO.CZ Srpen 1968autor: Info.cz

Po několika minutách byla skupina surově napadena davem kolemjdoucích a policisty v civilu a odvezena na policejní stanici. Zadržení byli odsouzeni k několikaletým trestům žaláře, k pobytu v pracovních lágrech, do vyhnanství nebo k nucené psychiatrické léčbě.

Gorbaněvská nebyla na rozdíl od jiných účastníků demonstrace bezprostředně po zadržení souzena, protože se starala o malého syna. Koncem roku 1969 ji ale režim nechal internovat v psychiatrické léčebně, odkud se dostala až po více než dvou letech. V roce 1975 emigrovala do Francie. Zemřela v roce 2013 ve věku 77 let. Prezident Miloš Zeman jí 28. října 2014 za její postoj udělil in memoriam medaili Za zásluhy I. stupně. Vyznamenání přebíral její syn, který později uvedl, že bylo nepoctivé, když prezident nedokáže říci ani slovo na obranu dnešních ruských disidentů. Do Francie utekl i Fajnberg a Delone, Litvinov, Dremljuga a Bajevová emigrovali do USA. V Rusku zůstali jen Bogorazová a Babickij.

Padesátého výročí události se dožili jen Litvinov, Fajnberg a Bajevová, kteří letos v červnu převzali za všech "osm statečných" v Praze z rukou tehdejšího ministra zahraničních věcí Martina Stropnického cenu Gratias agit za šíření dobrého jména Česka v zahraničí. Nyní se do České republiky vrátili v souvislosti s 50. výročím tragických událostí. Ve středu je například uctil nabitý sál La Fabriky v pražských Holešovicích na besedě po inscenaci Poledne Divadla Continuo.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1