Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ostrov čekající na zkázu. Pohltí ho oceán, z místních udělá první klimatické uprchlíky v USA

Ostrov čekající na zkázu. Pohltí ho oceán, z místních udělá první klimatické uprchlíky v USA

Na ostrově Tangier asi dvanáct kilometrů od pobřeží Virginie bydlí jen 460 lidí. Ti se brzy mohou stejně jako celá oblast zapsat do historie USA. Je pravděpodobné, že právě oni budou prvními klimatickými uprchlíky ve Spojených státech. Tangier podle předpokladů totiž za 25 let pohltí oceán.

„Nechci být součástí poslední generace, která na ostrově žije. Je to srdcervoucí. Místo, které nazýváte domovem a prostě ho tak moc milujete,“ vypráví v krátkém dvanáctiminutovém dokumentu listu The Atlantic s názvem Tangier místní lovec krabů. Jeho předci a další lidé mnoha různých profesí obývali ostrov po staletí. Nyní může být jednomu z amerických přírodních rájů konec.

Podle studie publikované loni v září v časopise Nature má za 25 let zmizet v oceánu v důsledku stoupající hladiny vody. Jeho obyvatele tak čeká hledání nového domova. „Pokud se nic nepodnikne, mohou být mezi prvními klimatickými uprchlíky v USA,“ tvrdí studie.

Obyvatele ostrova jeho krušný osud trápí. Zorganizovali akci, která má na problém upozornit. Prodávali trička s nápisem „Nechci být klimatickým uprchlíkem“. Zároveň se ale většina místních řadí mezi klimaskeptiky a nevěří, že za případnou potopu bude moci člověk.

„Snažil jsem se soustředit spíše na lidi než na politiku, ale je to politické téma. Idea člověkem způsobené klimatické změny tu není široce akceptována,“ popisuje autor dokumentu Jeff Cohn většinové názory mezi 460 místními obyvateli, kteří ve volbách tradičně podporují republikány.

I nyní se částečně shodují s prezidentem Donaldem Trumpem, jenž prohlásil globální oteplování za hoax a odstoupil například od Pařížské klimatické dohody. Po publikaci studie Trump volal starostovi ostrovní komunity Jamesi Eskridgovi a ujišťoval jej, že jeho domov přežije ještě stovky let. „Věřím, že člověk hraje roli, ale ne větší než ostatní vlivy, o kterých mluvíme,“ prohlásil Eskridge.

Lidé z Tangieru sice variantu lidského vlivu na globální změnu sice odmítají, hledají však řešení, jak ostrov zachránit. Navrhují přitom cestu vskutku trumpovskou – zeď, která by zabránila erozi ostrova. Jedna taková už funguje od 80. let.

Projekt nové zdi je však v nedohlednu. Už několikrát se o ní mluvilo a nápad vždy skončil u ledu. Místní jsou skeptičtí, že se někdy skutečně začne stavět. A tak se může stát, že za 25 let přejdou stovky lidí z Tangieru na pevninu jako jedni z prvních klimatických uprchlíků.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1