Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Osud Merkelové v čele Německa drží v rukou rozpolcená SPD. Co zemi čeká po referendu?

Osud Merkelové v čele Německa drží v rukou rozpolcená SPD. Co zemi čeká po referendu?

Po pěti měsících od německých voleb do Bundestagu je německá kancléřka Angela Merkelová krůček od vzniku další velké koalice křesťanskodemokratického bloku CDU/CSU se sociálními demokraty SPD. Osud nové vlády v tuto chvíli visí právě na SPD, která bude o schválení těžce dojednané koalice od zítřka rozhodovat ve vnitrostranickém referendu. Německá sociální demokracie je však hluboce rozdělená a jak 464 tisíc členů SPD nakonec rozhodne, zatím není stoprocentně jasné. Pokud by však smetli dohodu o alianci s CDU/CSU ze stolu, Merkelová i celé Německo by se musely připravit na skutečně horké chvilky a mohlo by dojít i na předčasné volby. „Vyloučené ale není nic, protože v tuto chvíli se v Německu děje něco, co v historii spolkové republiky nemá precedent,“ říká pro INFO.CZ analytik Jakub Eberle.

Sociálně demokratická strana Německa (SDP), která v reakci na rekordně nízký zisk v zářijových parlamentních volbách rovnou oznámila odchod do opozice, je hluboce rozdělená a nepřejí jí ani poslední průzkumy veřejného mínění. Strana, která řeší řadu vnitřních rozporů, má od zítřka hlasovat o osudu koalice s CDU/CSU v čele s Angelou Merkelovou, pro kterou je přitom velká koalice možná poslední možností, jak se u kormidla německé politiky udržet.

„To, co v tuto chvíli dost komplikuje situaci, je, že strana SPD je ve všech směrech rozkymácená – například personálně. Jen za poslední rok se třikrát rozhodovalo, kdo bude jejím předsedou. Strana má tedy nejsvětější handicap v tom, že není úplně jasné, kdo za velkou koalici agituje. Není tam předseda, který by řekl: ‚Tohle jsem vyjednal a je to něco, s čím chceme jít do té vlády‘. Což je samozřejmě problém,“ říká pro INFO.CZ odborník na německou politiku z Ústavu mezinárodních vztahů a Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd UK Jakub Eberle.

720p 360p
Wir schaffen das nicht: Éra Merkelové končí. Evropa ztratí ženu, která si poradila i s Putinem

Poté, co z čela sociální demokracie odešel Martin Schulz, navrhl za sebe šéfku poslanců SPD Andreu Nahlesovou. Tu však musí ve funkci předsedkyně ještě schválit mimořádný dubnový sjezd strany. Kromě toho, že sociální demokraté zatím nemají jasné vedení, není část strany z dalšího manželství s CDU zrovna nadšená a má obavy, že v další velké koalici zůstanou stát ve stínu Angely Merkelové.

Proti vzniku další velké koalice se vymezují například mladí socialisté (Junos) a řada členů SPD se hlásí také k iniciativě zvané „NoGroKo“, která koalici s CDU říká jasné ne. Jak bude téměř 464 tisíc členů SPD ve stranickém referendu hlasovat, zatím není jasné, spíš se ale očekává, že dají velké koalici zelenou. To předpokládá také Eberle, podle kterého bude mladší, radikálnější křídlo strany spíš v menšině a převládne hlas té konzervativnější části SPD, která na velkou koalici hledí pragmaticky.

„Je tam víc lidí, kteří by alespoň podle jejich sociodemografického profilu měli mít spíš ten pragmatičtější přístup, kteří řeknou, že to není ideální, ale v tuto chvíli neexistuje žádné lepší řešení. Takže je možné, že ta koalice spadne, ale stále věřím, že reálnější variantou je, že to projde,“ míní Eberle. V odhlasování velké koalice v rámci vnitrostranického referenda SPD však věří i Andrea Nahlesová. „Jsem přesvědčená, že získáme většinu,“ řekla o víkendu pro Der Spiegel a dodala, že nemá žádný „plán B“.

Kvůli otřesům v SPD má z koalice obavy i řada politiků konzervativní unie CDU/CSU, kteří vidí jako schůdnější možnost vznik menšinové vlády, píše agentura Reuters. Taková možnost však podle oborníka na německou politiku příliš reálná není. „Pokud se bavíme v dlouhodobém horizontu, a ne jen o několikaměsíční přechodné vládě, myslím si, že varianta menšinové vlády není moc pravděpodobná. Potřebovala by totiž získat nějakou podporu, aby mohla prohlasovávat své zákony,“ říká Eberle s tím, že si neumí představit, jak by to za současného rozložení sil fungovalo.

Taková varianta by se navíc nezamlouvala ani voličům Křesťanskodemokratické unie. „Příznivci CDU by chtěli předčasné volby spíš než menšinovou vládu. Vyloučené ale není nic, protože v tuto chvíli se v Německu děje něco, co v historii spolkové republiky nemá precedent. Menšinová vláda, která by měla vydržet až konce funkčního období, je ale pro mě varianta nejméně pravděpodobná,“ dodává odborník.

Dojde v Německu na předčasné volby?

Osud budoucí německé vlády tak drží strana SPD, jejíž členové mohou o velké koalici hlasovat do 2. března. Výsledek by se pak měla veřejnost dozvědět o dva dny později. „Klíčová otázka je, jestli to SPD v referendu schválí. Pokud ano, nová koalice začne vládnout asi koncem března a v čele země podle mě bude až do konce funkčního období. Je jen otázkou, jestli ho dovládne s Merkelovou v čele, nebo s někým jiným,“ popisuje první a pro Německo i Evropskou unii zřejmě nejschůdnější variantu Eberle.

„Znamenalo by to návrat k tomu, co v Německu fungovalo poslední čtyři roky. Velké koalice byly v Německu vždy velmi úspěšné. Co se týče prosazování politiky, vždy to fungovalo velmi dobře a strany byly schopné se shodnout. Velká koalice prosazuje jasně proevropský kompromis a je to dobře vidět i na koaliční smlouvě,“ říká Eberle, podle kterého byly dvě předešlé velké koalice CDU/CSU a SPD neúspěšné hlavně v jednom ohledu – strany nebyly za svou politiku odměněny, ale spíš potrestány a vyrostly naopak strany, jako je protievropská Alternativa pro Německo (AfD).

Navzdory všem optimistickým výhledům je stále potřeba počítat i s variantou, že rozložená SPD velkou koalici neodsouhlasí. „Pokud by nastal okamžik, kdy by SPD program neschválila, pak by bylo ve hře úplně všechno,“ říká odborník. V takovém případě by mohlo dojít právě i na předčasné volby, které by ale pro velké strany nemusely dopadnout dobře.

V problémech by se mohla ocitnout právě sociální demokracie, které Němci fandí čím dál míň. Například podle průzkumu veřejného mínění pro rozhlas ARD z konce minulého týdne SPD podporuje 16 procent voličů. Strana se tak sice stále drží na druhém místě za CDU/CSU, v porovnání s průzkumem starým dva týdny však přišla o dva procentní body. Posílila naopak krajně pravicová AfD, která s 15 procenty šlape SPD na paty. Na odhadování výsledků případných voleb je však podle Eberleho příliš brzy.

„Nevíme, co by se stalo za půl roku ve chvíli, kdy je politika tak turbulentní, jako je teď – to znamená, ty staré stranické loajality ustupují a je čím dál méně lidí, kteří by volili jednu stranu, nebo by se rozhodovali mezi dvěma pravicovými nebo dvěma levicovými stranami. Přibývá naopak voličů, kteří se rozhodují na poslední chvíli a především na základě osobností. Takže odhadovat dopředu, jak by volby dopadly, je velmi složité, zvlášť v situaci, kdy nevíme, kdo by ty velké strany do voleb vedl,“ tvrdí odborník s tím, že SPD si náhradníka za Schulze teprve zvolí a nemůžeme si být jistí ani tím, že by CDU vedla do voleb Angela Merkelová.

„Řešilo by se například to, zda by za CDU znovu kandidovala Merkelová a v případě, že tam Merkelová nebude, se v německé politice mění úplně všechno,“ uzavírá Eberle.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1