Osud Židů nacisté zpečetili koňakem, Eichmann si ořezával tužky. 75 let od dohody ve Wannsee

ČTK

Pouhou hodinu a půl stačilo nacistickým špičkám k definitivnímu ortelu nad miliony evropských Židů. Porada v berlínské vile Wannsee před 75 lety, 20. ledna 1942, nerozhodla o vyhubení Židů, protože holokaust probíhal už od přepadení SSSR 22. června 1941, nýbrž sloužila ke koordinaci mezi různými úřady. 

„Vysídlení Židů na východ ... představuje začátek konečného řešení židovské otázky," napsal důstojník SS Adolf Eichmann v lednu 1942 služebnám gestapa.

Konference ve Wannsee byla podle historiků vládním zločinem, správním aktem masové vraždy, jakou historie nezažila: nacisté a jejich pomahači zavraždili při této genocidě za necelé čtyři roky (od léta 1941 do konce války v květnu 1945) na šest milionů Židů, tedy asi dvě třetiny Židů v Evropě.

Konference v honosné vile na břehu jezera Wannsee postavené v roce 1914 byla označena za „tajnou říšskou záležitost" a na pozvání šéfa hlavního bezpečnostního úřadu (RSHA) a pověřence pro „řešení židovské otázky" Reinharda Heydricha se jí účastnilo 15 vysokých vůdců SS, státních úředníků a stranických funkcionářů. Dvě třetiny z nich byly absolventy univerzit a mnozí měli titul doktora práv. Dohodu stvrdili koňakem.

Po válce účastníci konference nejprve popírali účast na poradě, poté předstírali, že si na nic nepamatují. Výjimkou byl Eichmann, který při procesu v Jeruzalémě v roce 1961 řekl: „Celá záležitost trvala sotva půldruhé hodiny. Ordonance průběžně dolévaly koňak a nakonec mluvil jeden přes druhého." Také on ale tvrdil, že o ničem nevěděl a nic neinicioval: "Rozkazy jsem dostával od svého nadřízeného. Většinu času jsem trávil v rohu místnosti a ořezával jsem tužky".

Text protokolu z Wannsee objevili podřízení amerického prokurátora v březnu 1947 v jednom ze šanonů ministerstva zahraničí při snaze získat podklady k následným procesům s nacistickými zločinci. Úředníci získali kopii číslo 16 - jedinou dochovanou z původních třiceti.

sinfin.digital