Otázky kolem bouřícího se Hongkongu. Proč vyšly do ulic statisíce lidí a z čeho viní Čínu?

Pavel Novotný

Sporný zákon o vydávání trestně stíhaných osob do komunistické Číny podporuji i nadále a nic na tom nezmění ani milion protestujících v ulicích Hongkongu. Tak lze popsat postoj, který dnes k víkendovým protestům na poloautonomním ostrově zaujala jeho Pekingem podporovaná správkyně Carrie Lamová. Opozice se obává, že Čína zákon využije k potírání opozice a k demontáži demokratických svobod obecně.

Složité soužití relativně svobodného Hongkongu a čím dále drsnějšího rudého režimu pevninské Číny dostává další trhliny. Včera v ulicích přelidněného, přesto dosud svobodného ostrova demonstroval dle organizátorů milion lidí, byť policie podléhající pro-pekingskému vedení hovoří jen o čtvrtině. Lidé z nejrůznějších sociálních skupin společně protestovali proti dalšímu okleštění autonomie ostrova. Nabízíme odpovědi na základní otázky ohledně vývoje v této někdejší britské kolonii.

V čem zákon spočívá?

Umožnil by vydávat trestně stíhané osoby do pevninské Číny (i dalších zemí a regionů). Předkladatelé zákona tvrdí, že by hongkongská justice posuzovala každý případ separátně. Že bude Pekingu posílat jen ty, kterým hrozí nejméně sedmileté vězení. A že Hongkong bude reagovat výhradně na žádosti vyšších či nejvyšších čínských úřadů, nikoli těch lokálních. Zřejmě i pod tlakem včerejší demonstrace pak hongkongská šéfka Carrie Lamová dodala, že přibude blíže neurčená pojistka, která by vyloučila extradice porušující lidská práva obyvatel ostrova.

Spor o Huawei jako nová studená válka. Na stranu Číny se přidali Rusové, Evropa dál váhá

sinfin.digital