Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Otevřená ústa, kosti napadrť. Půl roku po dobytí Mosulu v troskách stále zůstávají těla, i dětí

Otevřená ústa, kosti napadrť. Půl roku po dobytí Mosulu v troskách stále zůstávají těla, i dětí

Je to půl roku, co irácká armáda dobyla z područí samozvaného Islámského státu Mosul – v té době hlavní baštu krvelačných radikálů. Z druhého největšího města v Iráku však po řádění islamistů zbyly jen ruiny a některé čtvrti byly kompletně srovnané se zemí. Zdevastovaná byla hlavně západní část města, kde se do poslední chvíle odehrávaly ty nejtvrdší boje. Situace se ale nelepší ani po šesti měsících. Město je stále plné trosek, ze kterých obyvatelé nepřestávají tahat mrtvá těla, mezi nimiž jsou i děti. Pohled do zničeného Mosulu přinesla americká televize CNN.

Od loňského července, kdy irácká armáda dobyla Mosul, se lidé pracující na odklízení trosek nezastavili. Při odhrabávání sutin kolem jednoho z mnoha mrtvých těl, která jsou v ruinách dodnes pohřbena, byli i reportéři televize CNN.

„Je to dívka,“ hlásí jeden z pracovníků, kteří mají na starost obnovu města. Postupně se prohrabávají k mumifikovanému tělu asi desetileté dívky schoulené do polohy plodu. Ústa má dokořán a oči oteklé, její kosti jsou napadrť.

Podle odklízečů trosek byla zřejmě zabita během bitvy o historickou část Mosulu, která skončila před šesti měsíci. Jak se dívka jmenuje a kdo jsou její rodiče, nikdo netuší. V identifikaci zřejmě pomůže i šedý plyšový králík a růžový svetr, které má dívka u sebe. Její fotografie s plyšovou hračkou bude zařazena do vládní databáze mrtvých, která ani s odstupem času stále nebere konce.

720p 360p
Trosky Mosulu

Lidé, kteří pátrají po zmizelých příbuzných, často nečekají na pomoc úřadů a do odhrabávání sutin se pouští na vlastní pěst. Jedním z nich je i 23letý Mustafa Nader, který přišel za pomoci rodiny a jedné lopaty hledat svého strýce.

Při hledání se řídí podle jediného – zápachu z rozkládajícího se lidského masa. „Je tady, je tady! Ten zápach je silný,“ křičí jeden z pomocníků, zatímco další bere do ruky lopatu, aby odkryl pozůstatky jedné z obětí.

Mrtvé mají na svědomí i nálety koalice

Podle mosulských úřadů bylo během devítiměsíční bitvy o město zabito asi 10 tisíc lidí. Tato čísla však zdaleka nekorespondují s odhady irácké vlády a armády Spojených států, podle kterých si nálety koaličních sil vyžádaly asi 300 obětí.

Právě americká armáda byla při dobývání měst v Iráku a Sýrii klíčovou silou, která při vyhánění radikálů IS výrazným způsobem pomohla. Po nástupu Donalda Trumpa do Oválné pracovny se navíc „ochota“ bombardovat pozice islamistů ještě zvýšila, což irácká armáda jenom uvítala.

„Pod Trumpovou administrativou jsme získali víc leteckých útoků než za bývalého prezidenta Obamy,“ pochvaluje si irácký generálmajor a velitel operace v Mosulu Najim al Juburí s tím, že před nástupem Trumpa trvalo dlouho, než byla žádost irácké armády o útok ze vzduchu schválena. „Teď je čas kratší než předtím a my máme dobré výsledky,“ dodává velitel.

Na letecké útoky má ale řada Iráčanů zcela opačný pohled. „Kritizuji Američany, protože jejich bombardování bylo tak zuřivé. Aby byl zabit jeden muž z IS, vypálili raketu za miliony a zbourali deset domů,“ říká Saíd, zatímco stojí v troskách svého bývalého domova ve Starém městě v západní části Mosulu.

Čísla Spojených států nejsou v souladu ani s výsledky měsíčního pátrání agentury AP – podle ní bylo v Mosulu zabito devět až jedenáct tisíc civilistů, z toho třetina následkem koaličních náletů. Přestože to Pentagon vehementně popírá, údaje agentury AP odpovídají asi devíti tisícům žádostí o nalezení pohřešovaných, které mosulským úřadům odevzdaly rodiny obětí.

„Všichni to popírají, ale taková zkáza není nikde jinde na světě. Staré město je zničeno ze sta procent,“ říká šéf mosulské samosprávy Abdul Sattar al Habbo, který odhaduje, že se v troskách města stále nachází tisíce mrtvých.

V masových hrobech leží i celé rodiny

Jak uvádí CNN, právě agresivnější strategie Washingtonu se na podobě města výrazně podepsala. Jen hrstka budov zůstala neporušená, drtivou většinu ale letecké útoky proměnily v trosky a prach. Podél cest jsou stále zbytky zkroucených kovů a ohořelých automobilů, které irácká armáda smetla za pomoci buldozerů ze silnic, aby si tak udělala cestu pro další bitvu v ulicích. Pod hordami suti ale stále zůstávají uvězněná těla civilistů, které radikálové použili jako lidské štíty.

Jednu z mnoha tragédií má v paměti i obyvatel Mosulu Mahmúd Sukár. Po sérii leteckých útoků v okolí jeho mešity musel na dvorku pohřbít asi stovku lidí. „Jsou to hromadné hroby. V každém z nich je čtyři až pět lidí,“ říká a ukazuje na hromady hlíny, ve kterých je často pochováno i několik členů rodiny.

720p 360p
Co je Islám? Animace vysvětluje spor mezi sunnity a šíity

„Tam jsou tři kluci – bratři,“ hledí k jednomu z hrobů. „Jejich otec přichází každý týden s čokoládou, sušenkami, sodovkou a všemi jejich oblíbenými věcmi a prostě jen sedí,“ dodává Mahmúd. 

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1