Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Otevřená zpověď radikálů: „Nikdy nenechte nikoho z IS vstoupit do vaší země. Pokud ho znáte, zabijte ho“

Otevřená zpověď radikálů: „Nikdy nenechte nikoho z IS vstoupit do vaší země. Pokud ho znáte, zabijte ho“

Policie v iráckém Mosulu odvádí dva radikály z takzvaného Islámského státu do nového provizorního vězení. Oba mají zavázané oči, aby nemohli své věznitele identifikovat. Tohoto okamžiku se podařilo využít kanadské televizní stanici CBC News, aby si radikály vzala stranou a nahlédla do tajemství této krvelačné teroristické organizace, kterou zná celý svět. „Mé jméno je Džuma Ibrahím. Jsem členem IS,“ přiznává jeden z mužů. Co je přivedlo přidat se na stranu teroristů a co by 23letý Ibrahím vzkázal?

Ibrahím i jeho kolega Katáib Salem sice přiznávají, že se přidali na stranu Islámského státu, oba ale popírají, že by ve jménu džihádu páchali na obyvatelích Mosulu násilnosti. „Přidal jsem se k nim jenom pro peníze, abych mohl koupit léky pro mou matku,“ říká 25letý Salem. Jak sdělil televizi CBC, než Islámský stát v roce 2014 ovládl Mosul, pracoval jako elektrikář. Podobné verze se drží i Ibrahím, který před příchodem islamistické teroristické organizace pracoval ve stavebnictví.

„Moje sestra má rakovinu. A já neměl peníze. Navštívil jsem IS a požádal je o poskytnutí léčby. Řekli: ‚Nedáme ti ošetření, dokud se k nám nepřipojíš‘,“ tvrdí mladý Iráčan.

Atmosféra v místnosti začala houstnout. „Zabiju tě, jestli neřekneš pravdu,“ křičí na ně mosulský policista, který vězně během rozhovoru s novináři několikrát udeří do zátylku nebo dloubne prsty do zad. „I kdyby mě měli vyhodit, zabiju tě, jestli neřekneš pravdu,“ opakuje Salemovi. Jeho výpověď se ale přesto nezmění.

„Pane, věřte mi, že jsem nic neviděl. Přísahám, že jsem jen vařil,“ tvrdí Salem, který dva roky pracoval v kuchyni jednoho domu v Mosulu, kterému pět radikálů IS říkalo domov. Za své služby dostal asi 125 dolarů za měsíc.

Tvrzení vězeňského dozorce ještě víc rozčílilo – takový plat by podle něj na léčbu matky určitě nestačil. „Všichni vězňové říkají: ‚Prostě jsme jen vařili‘ nebo si vymyslí nějakou jinou výmluvu,“ tvrdí policista s tím, že se všichni příslušníci Islámského státu zúčastnili bojů a jsou navzájem propojení.

Zasloužím si vězení, ale ne doživotí

Během rozhovoru s Ibrahímem se situace uklidnila. U zpovědi druhého vězně už totiž irácký policista Sadún nebyl. Mladý Iráčan reportérovi CBC News přiznal, že se přidal k IS, chalífátu přísahal věrnost a prošel rozsáhlým tréninkem. Jako policista pak dostal útočnou pušku AK-47, aby hlídal pořádek na místní klinice a držel dohled nad odíváním obyvatel, kteří žili pod nadvládou Islámského státu. Například ženy musely nosit zahalenou tvář 24 hodin denně. Z přidělené zbraně však podle svých slov vystřelil jen během tréninku, nikomu ale neublížil.

Během zpovědi si Ibrahím vzpomněl na okamžik, kdy musel přihlížet popravě čtyř mužů, kteří se pokusili přeplavat řeku Tigris. „Přes řeku se snažili dostat do osvobozených oblastí. Chytili je a veřejně zabili přímo před mýma očima,“ popsal pro CBC Ibrahím, který se podle svých slov sám předal policii na začátku února. Na otázku, jaký trest by si za působení v IS zasloužil, odpověděl, že by měl jít do vězení „na měsíc nebo na dva, ale ne navždy“.

Než se vrátil zpět do cely, poslal obyvatelům Kanady vzkaz. „Drahá Kanado a Kanaďané, IS je duch. Starají se jen o zabíjení a jsou nevěřící,“ řekl silným hlasem. „Nikdy nenechte nikoho z IS vstoupit do vaší země. Nikdy s nimi nevyjednávejte. Pokud přijde IS do Kanady, Kanada bude vypadat jako Mosul – zničená. Pokud znáte někoho, kdo v Kanadě podporuje IS, zabijte ho,“ poslal přes půl světa drsný vzkaz.

Podmínky ve vězeních jsou otřesné

Ani jeden ze dvou zadržených mužů zatím nebyl obviněn. Jak popisuje kanadský reportér, jen z letmý pohled do jedné z místností provizorní věznice je silný zážitek. V cele, kde se k sobě tlačí sedm klečících mužů, je cítit silný odér výkalů a tělesného pachu.

Podobné vězení čeká i na další bývalé členy IS. Podle informací Human Rights Watch zadržely irácké bezpečnostní síly víc než 1200 lidí podezřelých z vazeb na islamistické bojovníky, včetně velmi mladých chlapců ve věku 13 let. Většinu ze zadržených do rukou irácké policie předali příbuzní, přátelé nebo jejich sousedé. Podmínky ve věznicích lidskoprávní organizace kritizuje a tvrdí, že mohly vést k úmrtí čtyř zadržených, kterým nebyla poskytnuta řádná zdravotní péče. 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744