Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Otřesné podmínky v britských věznicích pro mladistvé. Samotka na 80 dní, mimo celu jen 30 minut

Otřesné podmínky v britských věznicích pro mladistvé. Samotka na 80 dní, mimo celu jen 30 minut

Podmínky v britských vězeních pro mladistvé občas připomínají mučírny. Nenajdete tu sice skřipce ani jiné podobné nástroje, tamní režim však odsouzené devastuje po psychické stránce. Deník The Independent nyní přinesl příběh mladíka, který praktiky takových zařízení přibližuje veřejnosti.

Kyefer vyrůstal v Liverpoolu. Byl energickým dítětem, které chvíli neposedí. Ve 14 letech ale jeho život změnila vražda. Za ní ho soud poslal do vězení. Od té doby už vyměnil pět různých zařízení a z čilého chlapce se stal mladík sžíraný depresemi.

Nyní je sedmnáctiletý Kyefer ve věznici Cookham Wood – místě, v němž jsou drženi odsouzení chlapci ve věku 15 až 18 let. Jeho denní režim není příliš pestrý. Celkem 23 a půl hodiny stráví mezi čtyřmi stěnami své cely. Nemá tam nic jiného než sprchu, stůl a několik knih. Třikrát denně mu skrz dveře dodají jídlo. Ven může jen na půl hodiny.

Do Cookham Wood přišel Keyfer v lednu. Od té doby ho přesouvali mezi tzv. separační jednotkou a blokem B1, který však není o moc lepší volbou. I na něm jsou podmínky zarážející. „Je to depresivní, je to stresující. Hodně spím. Občas mě to štve,“ popisuje s tím, že v podmínkách připomínajících samotku strávil i více než 20 dní v kuse.

Samotka je přitom v britských věznicích pro mladistvé častým prostředkem, jak dozorci udržují kázeň. Četnost jejího využívání kritizoval také Evropský výbor pro předcházení mučení, který to označil za porušování lidských práv. Výbor zjistil, že v Coookham Wood v některých případech nechali v podmínkách podobných samotce klidně 80 dní.

Podle Kyeferovy matky Sheeny Evelynové se chlapcův mentální stav během pobytu ve vězení zhrošuje. Poslední psychiatrická zpráva tvrdí, že je vystresovaný a frustrovaný. „Není tam žádné vzdělání. Volá mi, kdykoliv může. Býval živý, teď je deprimovaný a depresivní. Nezajímá se ani o sourozence, když s nimi za ním přijdu. Tihle kluci dostanou 30 minut mimo celu a to je vše,“ vypráví Evelynová.

Ta deníku The Independent popsala, jak jí dozorci řekli, že je to běžný stav. O svého syna má obavy. Bojí se, že by se mohl pokusit o sebevraždu.

Na žalostnou situaci mladistvých trestanců upozorňují i další organizace. Laura Janesová, právní ředitelka Howardovy ligy pro reformu trestního systému, například tvrdí, že pokud by takové podmínky nastolila jakákoli domácnost, okamžitě by se tím začaly zabývat orgány na ochranu dětí.

„Víme, že systém je v krizi. A to, co se děje, nemůžeme omlouvat nedostatkem zdrojů. Bylo prokázáno, že dlouhodobý izolace může u kohokoli vést k nevratným poškozením,“ dodává Janesová.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1