Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ovlivnili ruští hackeři americké volby? Experti se neshodnou

Ovlivnili ruští hackeři americké volby? Experti se neshodnou

O ruském vlivu na americké volby se mluvilo hodně. Nyní znovu přišlo několik odborníků s tvrzením, že výsledky někdo zmanipuloval. Tím někým prý mohli být ruští hackeři. Experti se ale neshodnou.

Budoucí americký prezident Donald Trump několikrát chválil ruského prezidenta Vladimira Putina a označil ho za lepšího vůdce než Baracka Obamu. Začalo se spekulovat o tom, zda mezi Ruskem a Trumpem neexistují finanční vazby. Podle finančních zpráv určité spojení skutečně existuje. Dokonce letos v létě vyšetřovatelé na Ukrajině zdokumentovali neobvyklé platby, které zaslala pro-ruská strana bývalému šéfovi Trumpovy kampaně Paulu Manafortovi, připomněl server Gothamist. Zpravodajské služby také věří, že právě ruští hackeři mají na svědomí odhalení nelichotivých emailů Demokratické strany a Hillary Clintonové.

Rozvědka se také domnívá, že to byli právě hackeři z Ruska, kteří se před volbami nabourali do amerických volebních databází. Důkazy ukazují, že byli odhodlaní ovlivnit volby v USA. Názory expertů se ale různí. 

Ti, kdo věří, že ruští hackeři ovlivnili volby, argumentují tím, že volební přístroje jsou velmi snadno ovládnutelné. Profesor z Princetonu Andrew Appel to zvládl za jednu minutu. Spisovatel Dale Beran, který je zastáncem této teorie, upozornil na zarážející skutečnost – v oblastech ve státě Wisconsin se výsledky značně lišily podle toho, zda vycházely pouze z elektronických volebních přístrojů, nebo zda se opíraly o data z papírových hlasovacích lístků.

Jenže to jsou všechno jen spekulace. Experti z Michiganské univerzity tvrdí, že by se výsledky daly nepřímo ovlivnit například odstavením energie nebo manipulací s databází voličů, podle které by pak někteří nemohli hlasovat. Podle jejich výzkumu je ale nepravděpodobné, že by cizí stát takto napřímo manipuloval s volebním systémem.

Také teorie ohledně rozdílných výsledků v jednotlivých okrscích může mít jednoduché vysvětlení. Městské oblasti, kde mají elektronické volební přístroje, volí jinak, než okrsky s optickými čtečkami. Profesor David L. Dill ze Standfordské univerzity vysvětlil, že minulé útoky se odehrály vždy přes internet, jenže volební přístroje k internetu připojené nejsou. „Teoreticky by to šlo, ale musel by se do nich nahrát speciální software,“ vysvětlil. Avšak to by vyžadovalo dlouhou přípravu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1