Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pád letadla v Rusku byl bleskový, říkají experti. Mluví se i o výbuchu trhaviny

Pád letadla v Rusku byl bleskový, říkají experti. Mluví se i o výbuchu trhaviny

Co vedlo k nedělní letecké katastrofě, při níž nedaleko Moskvy zahynulo všech 71 osob, které byly na palubě letounu ruské společnosti Saratovské aerolinie, se zatím pouze spekuluje. Otevřené jsou všechny varianty, od technických problémů, přes nepříznivé počasí či selhání posádky, až po explozi trhaviny.

Pátrací skupiny na místě neštěstí zatím podle agentury TASS našly jednu ze dvou černých skříněk, které na palubě letadla pořizují záznam o průběhu letu. Přístroj, jehož údaje nyní budou analyzovat specialisté, nejeví známky poškození.

Řada odborníků na ruských zpravodajských webech upozorňuje, že katastrofa byla blesková. Vede je k tomu mimo jiné skutečnost, že podle dostupných informací posádka nehlásila žádné potíže a nečekaně se odmlčela prakticky v okamžiku, kdy letoun pouhých několik minut po startu zmizel z obrazovek radarů.

„Velký kráter na místě neštěstí může znamenat, že letadlo klesalo neřízeně, vertikálně, aniž by se snažilo o klouzavý sestup,“ řekl agentuře Interfax místopředseda odborové organizace ruského letového personálu Alfred Malinovskij. Podle Interfaxu je na místě katastrofy kráter hluboký 2,5 metru o poloměru zhruba 17 metrů.

Někteří svědci tvrdí, že stroj už před dopadem na zem hořel a že slyšeli explozi. To vyvolalo spekulace o teroristickém útoku.

„Výbuch ovšem může být nejen důsledkem diverze. Svou roli mohly sehrát i následující faktory: teplota vzduchu něco málo pod nulou, vysoká vlhkost a nanejvýš pravděpodobná námraza. Pokud selhal protinámrazový systém motoru, mohl se do lopatek kompresoru dostat kousek ledu a výsledkem mohl být výbuch, o kterém svědci hovoří,“ tvrdí Malinovskij.

„Posádka nestačila vyslat nějakou zprávu či nouzový signál, což znamená, že vše se stalo náhle a rychle,“ uvedl rovněž představitel letových odborů.

Zástupci společnosti Saratovské aerolinie, které letoun patřil, ujišťují, že šlo o moderní, spolehlivý stroj, který neměl technické problémy. Certifikát osvědčující letovou způsobilost stroje byl podle agentury TASS vydán 2. června 2016 a měl dvouletou platnost.

Podle mluvčí Vyšetřovacího výboru Ruské federace, což je obdoba amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), už byli vyslechnuti zaměstnanci Saratovských aerolinií na letišti Domodědovo, ze kterého havarovaný letoun startoval. Úřady prý také uvažují o mimořádné kontrole poměrů v aerolinkách, které před časem měly potíže kvůli porušování předpisů, když se zjistilo, že při jednom z letů se v pilotní kabině nacházela nejen posádka.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1