Pád měny, opoziční bojkot a hrozba protestů. Volební „dárek“ Erdoganovi má velké důsledky | info.cz

Články odjinud

Pád měny, opoziční bojkot a hrozba protestů. Volební „dárek“ Erdoganovi má velké důsledky

Turecká volební komise včera dramaticky zasáhla do dění a nařídila opakování místních voleb v Istanbulu. Strana prezidenta Erdogana tam původně těsně prohrála, kvůli čemuž se odvolala. Co se může zdát jako závažný, ale stále jen lokální problém, už má citelné důsledky. Hodnota turecké liry v reakci klesla o tři procenta a opozice jedná o bojkotu opakovaných voleb, které označuje za projev diktatury. A je otázka, kolik nespokojených voličů si dovolí vyjít do ulic. 

„Největší překroucení demokratických voleb v Turecku od roku 1950.“ Tak hodnotí pondělní rozhodnutí úřadů opakovat volby starosty v Istanbulu analytik Soner Cagaptay z Institutu pro blízkovýchodní politiku ve Washingtonu.

Turecká nejvyšší volební komise v pondělí oznámila, že ruší výsledek důležitého hlasování, v němž zvítězil opoziční kandidát Ekrem Imamoglu. Nové volby by se měly uskutečnit 23. června, opozice už ale uvažuje o jejich bojkotu. Jako důvod svého rozhodnutí komise uvedla údajné podvody a nepovolené složení některých volebních komisí.

Imamoglu, kandidát opozičních republikánů, získal podle oficiálních výsledků jen těsné vítězství – bývalého premiéra Binaliho Yildirima z vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) předstihl o pouhých 13 729 hlasů. Radnici největšího tureckého města přitom AKP drží už 15 let v řadě, v letech 1994 až 1998 byl starostou dnešní prezident a istanbulský rodák Recep Tayyip Erdogan.

Porážka v době ekonomické recese

Autoritářský turecký vládce si v loňských volbách sice zajistil pětiletý mandát s výrazně vyššími pravomocemi, první volební test mu ale vůbec nevyšel – AKP ztratila i radnici v Ankaře a několika dalších jihotureckých městech. Porážka v Istanbulu, politickém centru a nejbohatším městě země, ale pro Erdogana byla obzvláště hořká.

Přišla navíc v době, kdy klopýtá turecká ekonomika. Vloni se země dostala poprvé za deset let do recese a vládu AKP ohrožuje rostoucí inflace a stoupající nezaměstnanost. Agentura Bloomberg informovala, že turecká lira ztratila po oznámení volební komise tři procenta své hodnoty.

„Investoři si znovu připomněli křehký a drolící se stav tureckých demokratických institucí,“ řekl agentuře Ilya Gofshteyn, měnový stratég newyorské banky Standard Chartered. Místo očekávané stability se tak Turecko opět ponořilo do nejistoty – minimálně na následující dva měsíce.

Scénáře budoucího vývoje je nyní těžké odhadovat. Voliči Imamoglua ale mohou vyrazit do ulic podobně, jako tomu bylo před několika lety, když se obyvatelé Istanbulu vzepřeli proti zastavění oblíbeného parku Gezi. „Možná jste teď zklamaní, ale neztrácejte naději. Jsme tady a nevzdáme se,“ vzkázal jim Imamoglu. 

Opoziční politička Meral Aksenerová přirovnala rozhodnutí volební komise ke krádeži. Další opoziční lídr a nezávislý prezidentský kandidát Tuna Beklevic připomněl, že pro Erdoganův režim jsou klíčové finanční zdroje, které istanbulská radnice představuje: „Erdogan znamená korupci, porušování lidských práv, porušování sankcí a volební podvody,“ napsal v e-mailu INFO.CZ. 

Beklevic si ale nemyslí, že by se opozice uchýlila k velkým protestům. „Turecká opozice jako entita neexistuje, zůstává rozptýlená a nejednotná,“ tvrdí s odkazem na fakt, že opoziční strany přijaly rozhodnutí volební komise během 24 hodin. „Očekávat demokracii od Erdoganova režimu je romantická představa, vzpomeňte si, jak Erdogan zavraždil demokracii během referenda v roce 2017.“ 

Erdogan poslechl jestřáby

Turečtí analytici oslovení listem The New York Times mluvili o tom, že Erdogana porážka v Istanbulu rozzuřila. On sám byl sice údajně ochoten přiznat prohru, v zákulisí AKP se ale odehrával názorový střet mezi jestřáby usilujícími o zvrat volebního výsledku a těmi, kdo by ze strachu z ekonomických otřesů raději uznali porážku. Erdogan se nakonec přiklonil k prvnímu táboru, jemuž dominoval jeho zeť Berat Albayrak a ministr vnitra Suleyman Soylu.

Jisté je, že rozhodnutí volební komise poškodí zemi, ať už má pravdu opozice, nebo vláda. Politickou nestabilitu a dojem, že vládnoucí strana může zvrátit výsledek demokratických voleb, budou politici AKP jen těžko vysvětlovat. „Podmínky pro svobodné a férové volby musejí být zajištěny před dnem voleb, ne až po něm,“ napsal na Twitteru generální sekretář Rady Evropy Thornborn Jagland.

Turecká diplomacie ale v pondělí veškerou kritiku ze zahraničí odmítla – rozhodnutí volební komise bylo podle ní v souladu s právem, a všichni by ho proto měli respektovat.

Erdoganův režim už také údajně zná viníky volebních podvodů. Jak informovala agentura Anadolu, vyšetřování volebních podvodů odhalilo 43 úředníků napojených na FETÖ. Pod touto zkratkou se v Turecku označuje „teroristická“ organizace Fethullaha Gulena, tedy stoupenci klerika žijícího v americké Pensylvánii, jehož Erogan viní z pokusu o vojenský puč v létě roku 2016.

Po něm následovaly rozsáhlé čistky, při nichž přišly o práci stovky tisíc policistů, úředníků, novinářů, učitelů i soudců. V následujícím období výjimečného stavu dokázal Erdogan prosadit prezidentský politický systém a výrazně zemi posunul směrem k autoritářskému státu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud