Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Palestinský Hamas láká na usmíření. Chce prý jednat s Fatahem ze Západního břehu Jordánu a uspořádat volby

Palestinský Hamas láká na usmíření. Chce prý jednat s Fatahem ze Západního břehu Jordánu a uspořádat volby

Palestinské hnutí Hamas je ochotno zahájit rozhovory o usmíření s hnutím Fatah, jednat o rozpuštění vlády v Pásmu Gazy a uspořádání všeobecných voleb. Uvádí to dnešní prohlášení hnutí Hamas, z něhož citovala agentura Reuters.

Zatímco umírněnější Fatah kontroluje Západní břeh Jordánu, radikální hnutí Hamas ovládá palestinské Pásmo Gazy. Hamas se Pásma Gazy zmocnil v roce 2007 a od té doby mají obě palestinská území rozdílné vlády. V roce 2011 v Káhiře podepsalo dohodu o usmíření 13 palestinských stran včetně Fatahu a Hamasu. Ta předpokládala sestavení společné vlády a přípravu voleb, naplněna ale nebyla.

O situaci v oblasti jednali představitelé hnutí Hamas v Káhiře také na počátku září. Hnutí v dnešním prohlášení uvedlo, že reaguje na "velkorysé" úsilí Egypta zprostředkovat "dosažení národní jednoty". Je připraveno zahájit rozhovory s hnutím Fatah, souhlasí s rozpuštěním vlády, která řídí Gazu, a vyzývá vládu šéfa Fatahu Mahmúda Abbáse k návratu. Rovněž je ochotno umožnit všeobecné volby v pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. Není však zcela jasné, zda je Hamas připraven podřídit své bezpečnostní síly Abbásově kontrole. Právě to je stěžejní bod, na kterém uvázla předchozí jednání.

Až dosud radikální hnutí Hamas tvrdilo, že než začne o smíření s Fatahem vůbec uvažovat, měl by Abbás zrušit řadu opatření, která proti němu v minulosti přijal. Hnutí je silně oslabeno izraelskou a egyptskou blokádou, třemi válkami s Izraelem a mezinárodní izolací. Izrael a Egypt zahájily blokádu Pásma Gazy poté, co nad ním hnutí Hamas v roce 2007 převzalo kontrolu. Oblast je většinu dne bez dodávek elektřiny, většina obyvatel žije v chudobě a až 50 procent lidí je nezaměstnaných. Asi 60 procent rozlohy moře u pobřeží Pásma Gazy podle mezinárodní organizace na ochranu dětí Save the Children kontaminují splašky a z více než 90 vodních zdrojů v oblasti nelze čerpat pitnou vodu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1