Pastor jako rozbuška. Mezi Washingtonem a Ankarou to vře. Přepočítal se Erdogan? | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pastor jako rozbuška. Mezi Washingtonem a Ankarou to vře. Přepočítal se Erdogan?

Pastor jako rozbuška. Mezi Washingtonem a Ankarou to vře. Přepočítal se Erdogan?

Zatím nejvážnější roztržka mezi Washingtonem a Ankarou je výsledkem dlouhých, složitých a neúspěšných jednání o propuštění pastora Andrewa Brunsona. Turci se přitom původně domnívali, že využijí proti USA své vlastní slabosti a zároveň údajné nepostradatelnosti na Blízkém východě.

Turecko hrozí Spojeným státům odvetnými opatřeními za uvalené americké ekonomické sankce na tureckého ministra spravedlnosti Abdülhamita Güla a ministra vnitra Süleymana Soylua. Případný majetek obou ministrů ve Spojených státech bude zabaven, budou mít omezený přístup k americkému finančnímu systému a americké firmy a občané s nimi nemohou obchodovat. Podle amerického ministerstva financí hráli totiž „klíčovou roli v organizacích, které jsou zodpovědné za zatčení a zadržování pastora Andrewa Brunsona.“

Vyvrcholil tím dlouhodobý spor mezi USA a Tureckem o propuštění Brunsona a několika dalších turecko-amerických občanů a tureckých zaměstnanců amerického velvyslanectví v Turecku, kteří jsou odsouzeni či obviněni z napomáhání teroristům a spolupráce s organizátory neúspěšného vojenského puče v roce 2016. Podle tureckých úřadů měli být ve styku s hnutím duchovního Fetullaha Gülena, který prý stál v pozadí puče a žije v USA. Někteří z obviněných dokonce prý údajně spolupracovali zároveň se zakázanou teroristickou organizací Strana kurdských pracujících. Washington ovšem trvá na tom, že obvinění jsou absurdní a že jsou všichni nevinní.

Americký prezident Donald Trump se osobně nejvíce zajímal právě o evangelického pastora Andrewa Brunsona. V Turecku žil 23 let a ve městě Izmir vedl malý kostel. Požádal o turecké občanství a v zemi má trvalý pobyt. V roce 2016 byl i se svou ženou zatčen a obviněn ze spolupráce s Gülenovým hnutím, spolupráce s Kurdskou stranou pracujících a dokonce i ze špionáže. Důkazy o jeho činnosti jsou ale dost absurdní, uvádí americké noviny Ashwille Citizen-Times, které se dostaly k překladu jeho obvinění.

Video z pastorova mobilu s tradičním blízkovýchodním jídlem makluba, které mu poslala jeho dcera, je například důkazem jeho spojení s Kurdskou stranou pracujících. Protože tohle jídlo rádi jedí Kurdové včetně členů Kurdské strany pracujících. Pastor měl být zapojen do spiknutí, na kterém se podíleli protestanti, členové amerických tajných služeb CIA a FBI a mormoni, měl označit tureckého prezidenta Recepta Tayyipa Erdogana za „Antikrista“ a stýkat se s Gülenisty. Vše pak stojí na výpovědi tří anonymních svědků uváděných jen pod krycími jmény.

V USA vzbudilo jeho zatčení vlnu odporu a nakonec ho na Twitteru zmínil jako nevinného i prezident Trump. Minulý měsíc byl Brunson propuštěn do domácího vězení a zdálo se, že vše spěje k jeho deportaci do Spojených států. Podle agentury Bloomberg mělo jít o výsledek dlouhých a složitých jednání mezi Washingtonem a Ankarou. Američané Turecku slíbili, že propustí Mehmeta Atillu Hakana, který byl v USA uvězněn za obcházení protiíránských sankcí a sníží pokutu turecké státní Halk Bank, kde byl zástupcem ředitele. Navíc Trump požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby propustil Ebru Ozkanovou, tureckou občanku odsouzenou v Izraeli za pomoc při financování teroristické organizace Hamás. Ozkanová byla minulý měsíc propuštěna.

INFOGRAFIKA DNE: Čistky v turecké armáděINFOGRAFIKA DNE: Čistky v turecké armáděautor: INFO.CZ

Výměnou měli Turci, speciálně prezident Erdogan, propustit Brunsona. K tomu ale nedošlo. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu prý začal najednou požadovat, aby byla stažena všechna obvinění vůči Halk Bank a jednání zkrachovala. Turecký prezident Erdogan se pak vyjádřil, že rozhodně neslíbil propustit Brunsona za Ozkanovou a že v Turecku nelze ovlivňovat nezávislé soudy. Už dříve ale Erdogan prohlásil: „Dejte nám našeho pastora. My vám dáme vašeho.“ Myslel tím, aby USA vydaly Gülena a Turecko pak vydá výměnou Brunsona. V USA je ale obtížné vydat někoho do zahraničí na základě velmi chabých důkazů, i když nemá americké občanství.

Americký prezident Trump pohrozil po ztroskotání dohody o vydání Brunsona Turecku ekonomickými sankcemi, ale na Turky to nezapůsobilo. Zdá se, že se spolehli na to, že Američané žádné sankce nezavedou a to ze dvou důvodů: Za prvé turecké hospodářství je ve špatné kondici, potřebuje přísun zahraničního kapitálu a měny (200 milionů USD denně). I malé sankce by ho zle poškodily a Ankara se proto domnívala, že Washington nebude chtít poškodit svého spojence. Za druhé pro Spojené státy je důležitá vojenská základna Incirlik v Turecku, kde mají své letouny, radary a jaderné zbraně. Ovšem americká armáda, která je znepokojena dlouhodobě rostoucím napětím s Tureckem, už dlouho připravuje plány na případný přesun svých sil například do Jordánska.

Trump se nakonec rozhodl zavést proti Turecku sankce, zřejmě ale v menším rozsahu, než o jakém původně jeho administrativa diskutovala. I to ale stačilo, aby se kurz současné turecké liry vůči dolaru propadl na historické minimum a spadla hodnota akcií na turecké burze. Podnikatelé se obávají, že se spor mezi USA a Tureckem bude dále vyostřovat.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.