Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pátrání po zmizelé argentinské ponorce trvá už týden, posádce hrozí udušení

Pátrání po zmizelé argentinské ponorce trvá už týden, posádce hrozí udušení

Od zmizení argentinské ponorky se 44 lidmi na palubě v jižním Atlantiku dnes uplynul týden a pátrání týmů z více než desítky zemí je stále neúspěšné. Šance na přežití posádky jsou už velmi malé, neboť podle expertů kyslík v této ponorce vydrží od posledního vynoření maximálně na deset dní.

Experti, které dnes citoval argentinský deník Clarín, se diví také tomu, že posádka nejspíš nevyužila žádné z několika opatření, která mají pomoci najít ponorku v případě nouze.

Podle pravidel argentinského námořnictva má v případě ztráty kontaktu se základnou ponorka vyplout na hladinu a tam zůstat. Mluvčí námořnictva Enrique Balbi se domnívá, že posádka tak možná neučinila proto, že chtěla plavidlo chránit před špatným počasím. V době zmizení totiž byly na moři až šestimetrové vlny a vítr dosahoval rychlosti zhruba 75 kilometrů v hodině.

Argentinská ponorka při posledním kontaktu hlásila technickou poruchu, zřejmě problém s bateriemi. V případě, že ztratila možnost komunikace přes rádiový signál, může dát o své poloze vědět jinak. Například vystřelit nad hladinu zařízení, které zanechá na moři asi kilometrovou zelenou skvrnu.

V případě nejvyšší nouze může posádka z ponorky vypustit dva záchranné čluny, což lze ale kvůli nebezpečí dekomprese udělat jen v maximální hloubce 80 metrů.

Na hledání v oceánu se nyní podílí už přes 4000 lidí z více než desítky zemí. Dnes se má počasí zlepšit, už ve čtvrtek se však očekává opětovné zhoršení povětrnostní situace.

„Postupně vstupujeme do stále kritičtější fáze,“ řekl mluvčí námořnictva Enrique Balbi. „Problém s kyslíkem nás zneklidňuje od začátku,“ dodal.

Šestašedesát metrů dlouhá a sedm metrů široká vojenská ponorka San Juan se ztratila minulou středu v jižním Atlantiku. Od té doby se s ní nepodařilo obnovit komunikaci.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1