Pellegrini v Rakousku požadoval stejné přídavky na děti | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pellegrini v Rakousku požadoval stejné přídavky na děti

Pellegrini v Rakousku požadoval stejné přídavky na děti

Slovenský premiér Peter Pellegrini se při návštěvě Rakouska ohradil proti plánu vlády ve Vídni omezit přídavky na děti občanům jiných zemí EU pracujících v zemi. Pellegrini s rakouským prezidentem Alexanderem Van der Bellenem a s kancléřem Sebastianem Kurzem hovořil také o vnitropolitické situaci na Slovensku, dvoustranných vztazích a rakouském předsednictví v EU ve druhé polovině tohoto roku.

„Pokud někdo platí stejnou úroveň sociálních odvodů a daní v určité zemi, měl by pobírat z dané země i stejné sociální výhody,“ uvedl předseda slovenské vlády po setkání se svým rakouským protějškem podle serveru Aktuality.sk. O tomto tématu hovořil Pellegrini i s Van der Bellenem, potvrdila kancelář rakouského prezidenta. Šéf slovenské vlády prý varoval, že po prosazení chystaného opatření by se slovenské ošetřovatelky a ošetřovatelé mohli vrátit na Slovensko.

Rakouská vláda minulý týden schválila návrh zákona, jímž se mají přídavky pro rodiče pracující v Rakousku přizpůsobit výši životních nákladů v domovských zemích. Pokud zákon schválí parlament, měl by vstoupit v platnost příští rok. Slovenský premiér dnes varoval, že zákon „nemusí být zcela v souladu s legislativou EU.“ Dodal však, že respektuje postoj rakouské vlády.

Kurz na tiskové konferenci po setkání s Pellegrinim odmítl tvrzení, že rakouský zákon je diskriminační. „Pokud Slovák pracuje v Rakousku a jeho děti žijí v Rakousku, dostane stejnou výši rodinných přídavků jako kterýkoli jiný Rakušan, Dán nebo Čech,“ prohlásil lidovecký šéf rakouské pravicové vlády. „Kdo tvrdí, že v tom je diskriminace, zkrátka nemá pravdu,“ citovala Kurze agentura APA.

Podle odhadů žije v Rakousku až 40 tisíc slovenských pečovatelek, které pobírají přídavky na asi 30 tisíc dětí. Rozdílné názory panují mezi oběma šéfy vlád také například v přístupu k jaderné energetice. Kurz poznamenal, že Rakousko má 'velkou obavu' z jejího rozšiřování. Pellegrini naopak Kurze i rakouské obyvatele ujistil, že Slovensko na všech stávajících i plánovaných reaktorových blocích dbá na co nejvyšší úroveň bezpečnosti, což je i v zájmu Slováků.

Oba šéfové vlád spolu hovořili také o rakouském předsednictví v Evropské radě, které začne 1. července. Podle Kurze je hlavním cílem Rakouska „odbourávat napětí uvnitř Evropské unie.“ „A právě v uprchlické otázce vzniklo napětí mezi visegrádskou skupinou a Německem,“ připomněl kancléř. Rakousko je tu podle něj ve 'věrohodné pozici', protože uplatňuje restriktivní politiku, kterou respektují i visegrádské státy, a zároveň je zemí, která přijala po Švédsku druhý největší počet uprchlíků na počet obyvatel.

Pellegrini slíbil, že Slovensko bude rakouskému předsednictví dobrým partnerem a Rakousku popřál, aby během svého předsednictví dokončilo vyjednávání o unijním finančním rámci pro léta 2021 až 2027. Podotkl, že těm zemím, které budou v budoucnu z unijního rozpočtu pobírat méně peněz, by měla být umožněna větší pružnost při rozhodování, jak peníze použijí. Kurz a Pellegrini se rovněž dohodli, že rakouský kancléř se co nejdříve vydá na Slovensko. Pellegrini vyjádřil potěšení nad tím, že Kurz pozvání do jeho země přijal.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.