Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Plotů proti nelegálním migrantům v Evropě přibývá. Mají ale nechtěné vedlejší dopady, ukázala studie

Plotů proti nelegálním migrantům v Evropě přibývá. Mají ale nechtěné vedlejší dopady, ukázala studie

V Evropě má vzniknout nový plot proti nelegálním migrantům. Na hranicích s Albánií jej chce s podporou Maďarska vystavět vláda Černé Hory. Podobných plotů na vnějších i vnitřních hranicích Evropy v posledních letech výrazně přibylo. Mají však i značné vedlejší dopady. Zejména na divokou přírodu, především na migraci zvířat.

V rámci států EU je oploceno asi 350 – 450 kilometrů hranic, na vnějších hranicích EU je to už zhruba 2250 kilometrů, na Kavkaze 1880 km. Prim drží střední Asie s hraničním oplocením v celkové délce 21 tisíc kilometrů.

Rychlá stavba plotů v roce 2015 byla reakcí na uprchlickou krizi v Evropě a v politickém rozhodování ohled na životní prostředí nehrál žádnou roli.

Ploty a bezpečnostní bariéry v Evropě a střední Asii, informace platné k roku 2016.

(Dokument s popisem konkrétních plotů a bariér na jednotlivých hranicích je ke stažení ZDE)

Na studii, která dopady na evropskou přírodu detailně popisuje, upozornil před časem v časopise Vesmír zoolog Jan Robovský z Jihočeské univerzity.

Vlci a medvědi

„Budování plotů v EU je často v rozporu s mezinárodními úmluvami a legislativou EU. Autoři studie nabízejí řešení, jak zmírnit jejich efekt a učinit je pro zvěř méně nebezpečné či průchodné. V mnoha případech však jistě narazí na praktickou bezpečnostní a politickou realitu,“ konstatuje v textu pro Vesmír Jan Robovský.

Podobně se ploty a bariéry začaly už dříve stavět v Asii po útocích z 11. září 2001.

„Tyto ploty představují zásadní hrozbu pro divoká zvířata. Kromě toho, že zvířata bezprostředně zabíjejí, jsou i překážkou na cestách k sezónním zdrojům potravy a značně snižují i velikost populace zvěře,“ vysvětlují autoři studie.

Česku blízkým příkladem jsou například ploty na hranicích mezi Slovinskem a Chorvatskem nebo ploty na hranicích Maďarska se Srbskem a Slovinskem.

Jde tak například o ochranářsky cennou oblast Dinárských hor na slovinsko-maďarských hranicích, kde se běžně vyskytují vlci, medvědi a rysi.

Jak ale ukazuje obrázek níže, kvůli opatřením namířeným primárně proti lidem je rozvoj jejich populace ohrožen.

A: Bezpečnostní plot (červené čáry) mezi Slovinskem a Chorvatskem od sebe odděluje populaci rysů, vlků a medvědů a má vliv na jejich životaschopnost. 

B: Očekávaný efekt plotů na populaci medvěda hnědého. Body označují jednotlivé medvědy, linky mezi nimi pak příbuznost, což dokazuje problémy, jež ploty způsobí.

C a D: Výsledky GPS mapování pohybu vlků a rysů dokazují, jak běžně tato zvířata hranice překračovala. Podobné problémy lze najít na rusko-finských či polsko-běloruských hranicích. Ukázkou, jaký vliv mají ploty na migraci zvířat, je i tento obrázek z Mongolska.

 

A: Bezpečnostní plot podél mongolsko-čínské hranice tvoří nepřekonatelnou bariéru například pro kulany (poddruh osla asijského) a další velké býložravce na jihovýchodě Gobi. B: Stádo kulanů v zemi nikoho mezi mongolským a čínským plotem. Foto: Petra Kaczensky

Změny v pohybu velkých savců a šelem mohou být i jedním z důvodů, proč byl nedávno v Krkonoších poprvé po 220 letech spatřen medvěd. V bývalé vojenské oblasti Milovice ve středních Čechách fotopast zaznamenala výskyt vlka.

Proti černé zvěři

Zmiňované bariéry jsou primárně určeny proti lidem, vzniknout mají ale i ty zaměřené hlavně proti zvěři. Dánsko oznámilo, že postaví na hranici s Německem 70 kilometrů dlouhý plot.

Vysvětluje to snahou, aby se do země nedostali divočáci nakažení africkým morem prasat. Nákaza se v poslední době rozšířila například mezi divokými prasaty v Česku či Polsku. Pro Dánsko, které je významným vývozcem vepřového masa, by podobná nákaza mohla být těžkou ranou.

Podle autorů studie jsou sice ploty politickou realitou, ale před vedlejšími dopady nesmí vlády zavírat oči. Zvyšují se tím podle nich nároky na mezinárodní spolupráci v ochraně přírody a ohrožených druhů.

„Pokud jde o EU, můžeme jen doufat, že nedávno postavené ploty uvnitř Evropské unie budou odstraněny poté, co politici přijmou jiná opatření na boj s uprchlickou krizí,“ doufají autoři studie.

Realita jim ale za pravdu nedává. Například Maďarsko své ploty na hranicích se Srbskem naopak hodlá zpevňovat.

Jak také letos v lednu napsal server Politico, právě žiletkový plot na hranicích Maďarska se Srbskem vybudovaný v roce 2015 (175 metrů dlouhý a 3,5 metrů vysoký) zabránil průchodu tisíců uprchlíků na Západ, má ale i jiné nechtěné oběti. Například hlodavce – slepce, kteří jsou kriticky ohroženým druhem.

Článek vyšel původně na webu HlídacíPes.org. Publikujeme ho se souhlasem redakce.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1