Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Po Irmě přichází Maria. Na ostrovy v Karibiku se řítí další silný hurikán

Po Irmě přichází Maria. Na ostrovy v Karibiku se řítí další silný hurikán

Hurikán Maria zesílil a blíží se ke karibským ostrovům, které před dvěma týdny zdevastoval přechod hurikánu nejsilnější kategorie Irma. Varování před hurikánem bylo v neděli vyhlášeno v ostrovních státech a územích Guadeloupe, Dominika, Svatý Kryštof a Nevis a Montserrat. Někteří obyvatelé již v obavách ze živlu opustili své domovy.

V 11:00 místního času (17:00 SELČ) se Maria podle amerického Národního střediska pro hurikány (NHC) nacházela 95 kilometrů východně od Martiniku. Doprovázel ji vítr o rychlosti 195 kilometrů v hodině, což odpovídá třetímu stupni z pětistupňové škály, která vyjadřuje sílu hurikánů.

Dosavadní kurs Marie se velmi podobá dráze Irmy, která způsobila v karibské oblasti mnohamiliardové škody a zabila na ostrovech přes čtyři desítky lidí. Podle meteorologů během úterka dorazí ke zmíněným ostrovům. Ve středu pak zřejmě zasáhne Panenské ostrovy a později by měla přejít i přes Portoriko nebo Dominikánskou republiku.

Americká média informují o počínající další vlně evakuací z Amerických Panenských ostrovů, kde Irma zničila či poškodila stovky domů a obyvatelé se bojí další podobné katastrofy. „Mám velký strach. Ze všech těchhle trosek se stanou šrapnely,“ řekl listu Los Angeles Times místní rezident Eric Woltkamp s odkazem na neodklizené zbytky zničených domů a vybavení ležící na ostrově, z něhož se v neděli vydal na podle svého názoru bezpečnější Portoriko. Stejným směrem zamířily desítky dalších lidí.

Na rozdíl od Marie nehrozí podle meteorologů vážnější nebezpečí od hurikánu Jose, který se pohybuje v Atlantiku podél severovýchodního pobřeží Spojených států. Způsobuje sice vlnobití nebezpečné pro lodě, pevnině se však podle projekcí NHC nepřiblíží.

Již v sobotu zeslábl na tropickou bouři hurikán Norma, když se přiblížil k nejjižnějšímu cípu Kalifornského poloostrova. NHC předpokládá, že v příštích dvou dnech bude Norma dále slábnout a pohybovat se na sever. Na poloostrov, kde se nacházejí rovněž oblíbená turistická letoviska, by však mohl přinést bleskové povodně.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1