Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Po jednání G7 zbyla pachuť. Donald Trump se jako jediný nezavázal ke klimatické dohodě

Po jednání G7 zbyla pachuť. Donald Trump se jako jediný nezavázal ke klimatické dohodě

Šest ze sedmi zemí skupiny G7 nejvyspělejších ekonomik světa se na summitu v Itálii zavázalo podporovat naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu. Pouze USA se k tomuto závazku v závěrech summitu v italské Taormině nepřipojily. Informovala o tom s odvoláním na závěry summity agentura Reuters.

„Spojené státy americké jsou v procesu revidování své politiky o změnách klimatu a pařížské dohody, tudíž se nepřipojují ke konsensu v této problematice,“ uvádí se v závěrech summitu. Naopak ostatní země G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Británie) a EU potvrdily  „silný závazek“ hladce naplňovat pařížskou dohodu.

Kancléřka Angela Merkelová označila diskusi G7 o klimatu „za velmi neuspokojivou“. „Celá diskuse o tématu ochrany klimatu byla obtížná, ne-li úplně neuspokojivá,“ řekla novinářům Merkelová. Dodala, že po jednání nemá žádný náznak, zda americký prezident Donald Trump dohodu podpoří, či ne. Prezident Trump dnes na svém twitteru už dříve napsal, že definitivní rozhodnutí k pařížské dohodě učiní příští týden.

Pařížskou dohodu o ochraně klimatu loni v září odsouhlasila administrativa tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát USA, tak není pro USA právně závazná, Trump ji tedy může vypovědět. Ve volební kampani ji Trump označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit.

Dohoda z Paříže, která nabyla účinnosti loni v listopadu, nestanovuje pevné a závazné termíny pro omezování emisí, ani postihy za nedodržování. Vyzývá také, ale rovněž nekonkrétně, rozvinuté státy k finanční pomoci rozvojovým státům; pomáhat by měli ti, kdo „jsou v pozici tak učinit“.

Pařížskou dohodu dosud ze 195 signatářů ratifikovalo 147, včetně Číny, Indie a USA, tedy zemí, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů. ČR ratifikaci dohody ještě neskončila; Senát schválil ratifikaci minulý měsíc, ve Sněmovně se ale debata protahuje.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1