Články odjinud

Pobyt v jeskyni horší než mučení. Chlapcům hrozí stavy jako při vymývání mozku, říká psycholog

1080p720p360p

V Thajsku stále pokračuje záchrana 12 chlapců, které i spolu s jejich fotbalovým trenérem uvěznila voda hluboko v jeskynním komplexu. Lékaři i psychologové se nyní obávají o jejich zdraví. Podle nich nemusí skončit bez následků.

Stále není jasné, zda se počká, až voda opadne, anebo se je potápěči pokusí z jeskyně dostat nelehkou, zatopenou cestou. Většina z chlapců zřejmě ani neumí plavat. Na sklonku týdne se v oblasti očekávají silné deště. Období monzunů v Thajsku končí až v říjnu.

Zatímco variantu, že chlapce z místa dostanou potápěči, zvažují spíše thajské úřady, mezinárodní jeskynní záchranáři se shodují, že taková akce by byla velmi nebezpečná. To potvrzuje i bývalý hlavní instruktor potápěčů české policie Michal Guba. „Potápění v jeskyni je nejvyšší level. Takže si myslím, že to, aby ti chlapci prošli celkovým potápěčským výcvikem, je nereálné. Podle mě by bylo asi jednodušší, kdyby je tam zabivakovali. Počkali, až skončí záplavy a dostali je ven suchou nohou,“ řekl pro INFO.CZ.

Komplikovaný úsek vedoucí k fotbalovému týmu se klikatí nahoru i dolu, v některých místech plavou potápěči proti proudu. Pokud by se přikročilo k tomu, že chlapci z místa vyplavou, každý z nich by dostal potápěčské vybavení a doprovázeli by ho dva profesionálové, řekl thajský ministr vnitra Anupong Paočinda. Přikročí-li se přesto k této variantě, počítá se s užitím provazů pro orientaci, rozmístěním tlakových lahví s kyslíkem a s osvětlením celého komplikovaného úseku.

Zkušení jeskynní záchranáři se domnívají, že by bylo bezpečnější dodávat chlapeckému fotbalovému týmu přezdívanému Divočáci zásoby a počkat, až voda opadne, což by – pokud se tedy nepodaří najít, nebo vytvořit jinou přístupovou cestu – mohlo trvat i několik měsíců.

Zatím jsou chlapci v poměrně dobrém zdravotním stavu. To by se ale podle lékařů a psychologů mohlo změnit. „Dosud měli tři základní věci k přežití: kyslík, snesitelnou teplotu a pitnou vodu,“ říká Timpon z univerzity z Portsmouthu. Teď se podle něj můžeme ptát na věci pro přežití méně podstatné, ale stále zásadní: „Kam chodí na záchod? Jsou dostatečně disciplinovaní, aby zamezili vypuknutí epidemie?“ Nejdůležitější je, aby si neznečistili zdroj pitné vody. Důležitou roli také hraje místo, kde se nacházejí. „Omezený prostor a sezení mohou vést k atrofii svalů, hrozí problémy s klouby i kostmi,“ dodává Timpon.

„Čtyři měsíce je dlouhá doba. Už i těch deset dní je docela dost. V tomto případě bych se bál tří největších rizik, tedy dehydratace, psychického traumatu a poruchy příjmu potravy,“ řekl pro Blesk MUDr. Martin Bognár.

Podle psychologa Jiřího Nováka chlapce čekají opravdu krušné chvilky, kromě toho se obává, že pokud by museli na záchranu čekat několik měsíců, neobejdou se bez trvalých následků. „Nikdo si ani nemůže domýšlet, co ti chlapci prožívají. Určitě musí být v šoku. Zákonitě musí docházet k deprivaci, protože nemají ponětí o čase. Neví, jestli je den, nebo noc. Nedostatek světla u nich může vést až k psychóze. To je ten samý efekt, jako má brainwashing. To je výslechová technika, při které se člověk zavře do tmavé místnosti a po týdnu je schopen říct to, co ani sám neví,“ řekl Blesku.

 

Články odjinud