Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podání rukou na 11 vteřin i politika úsměvu. Co vypovídá řeč těla o průběhu summitu?

Podání rukou na 11 vteřin i politika úsměvu. Co vypovídá řeč těla o průběhu summitu?

Setkání Donalda Trumpa s Kim Čong Unem se už teď zařadí mezi nejdůležitější osobní jednání, jaká v poválečné historii americká hlava státu absolvovala. Novináři si všímají ve velkém také gest státníků, jejich podání rukou a úsměvů. Co jsme zatím viděli? A jak jednali znepřátelení státníci dříve?

  • Potřesení rukou Donalda Trumpa a Kim Čong-una trvalo jedenáct sekund. První ruku napřáhl americký prezident.
  •  Podle BBC je atmosféra setkání vcelku uvolněná, ale zdaleka ne tak přátelská, jako když se Kim Čong-un setkal se svým jihokorejským protějškem Mun Če-inem.
  • Agentura AP si všimla, že mezi Kimovým doprovodem zaujímají významné postavení hned čtyři mladé ženy. Nejdůležitější z nich je Kimova sestra Kim Jo-čong. Ta přicestovala zvlášť a má samostatný doprovod, patrně proto, aby v případě neočekávaného neštěstí převzala jednání.

Co se dalo z jednání lídrů vyčíst?

Odborníci na místě rozebírají výrazy obou státníku. Trump zářil opitimismem, Kim Čong-un měl nejprve zamračený výraz, až poté se usmál. Novináři spekulují, zda to naznačuje šance na úspěch.

Při prvním setkání na rudém koberci se oba státníci drželi za ruce deset až jedenáct vteřin. První ruku podával Donald Trump, ten také Kim Čong-una několikrát vzal za paži či rameno. To lze interpretovat jako snahu o získání dominance. 

Ačkoliv poradci Donaldu Trumpovi doporučovali, aby šetřil úsměvy, rozdával je na všechny strany. Po prvním jednání tváří v tvář se řeč těla státníků změnila. Během krátké procházky na balkón zamával Donald Trump jako první a celkem třikrát, Kim Čong-un ho dvakrát napodobil. Severokorejský lídr ale působil uvolněněji. 

Podle Jean Lee, která v minulosti vedla pobočku AP v severokorejské metropoli Pchjongjangu, jsme svědky zrození Kima - státníka. Ve srovnání s tím, jak nezkušeně působil Kim Čong - un po nástupu k moci v roce 2010 to je obrovský rozdíl, tvrdí Lee. Se severokorejským vůdcem by se rád setkal ruský prezident Vladimir Putin i syrská hlava státu Bašar Asad, připomíná BBC.

Jak američtí prezidenti jednali

Singapurské jednání se podle redaktorky Joanny Sugdenové řadí po bok jednání Johna Fitzgeralda Kennedyho v ruským lídrem Nikitou Chruščovem (1961) ve Vídni, pekingskou schůzku Richarda Nixona s Mao Ce-tungem (1972) nebo jednání Jimmyho Cartera s egyptským prezidentem Anwarem Sadatem s izraelským premiérem Menachemem Beginem v Camp Davidu (1978).

Asi nejblíž má singapurský summit k historickému setkání prezidenta Ronalda Reagana se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem. Došlo k němu roku 1985 v Ženevě. „Pro Reagana šlo o první setkání s lídrem země, kterou do té doby označoval za říši zla,“ připomíná Wall Street Journal.

Summit Donalda Trumpa a Kim Čong-una sledujeme živě zde

První setkání obou vůdců znepřátelených táborů dopadlo překvapivě dobře. Reagan s Gorbačovem pozoruhodně rychle našli společnou řeč zejména v otázce odzbrojování a snižování napětí na třecích plochách mezi západním a východním blokem. Jednání pokračovala v Rejkjavíku na Islandu, ve Washingtonu a nakonec v Moskvě.

Joanna Sudgenová připomíná, že Kennedy, Nixon, Carter i Reagan ve své době dokázali osobním jednáním zvrátit do té doby mimořádně nepříznivou mezinárodní situaci. Například Reagan s Gorbačovem se během svého posledního jednání právě před třiceti lety dohodli na snížení jaderného arsenálu o polovinu. To fakticky znamenalo zastavení roztočené spirály zbrojení.

Podobnou šanci nyní má také Donald Trump, usuzuje Wall Street Journal. Je ale také ve značně nejisté situaci. Neví se totiž prakticky nic o tom, jak přístupný nakonec bude severokorejský vůdce Kim Čong Un osobnímu jednání.

 

 

 

Podle Jean Lee, která v minulosti vedla pobočku AP v severokorejské metropoli Pchjongjangu jsme svědky zrození Kima - státníka. Ve srovnání s tím, jak nezkušeně působil Kim Čong - un po nástupu k moci v roce 2010 to je obrovský rozdíl, tvrdí Lee. Se severokorejským vůdcem by se rád setkal ruský prezident Vladimir Putin i syrská hlava státu Bašar Asad, připomíná BBC.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1