Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Podívejte se do Prahy. Musíme zastavit pravicovou vlnu, burcoval šéf německé sociální demokracie

Podívejte se do Prahy. Musíme zastavit pravicovou vlnu, burcoval šéf německé sociální demokracie

Evropou se prohnala pravicová vlna, která zasáhla i Českou republiku, je přesvědčen šéf německé sociální demokracie (SPD) Martin Schulz. Tuto vlnu podle něj může zastavit německá vláda za účasti sociálních demokratů, řekl dnes ve svém projevu na sjezdu SPD v západoněmeckém Bonnu.

„Evropou se prohnala pravicová vlna. Podívejte se na vládu ve Vídni, podívejte se do Prahy, podívejte se do Varšavy, podívejte se do Budapešti,“ nechal se slyšet Schulz. Pokud jde o Česko, tak zřejmě narážel především na volební úspěch hnutí ANO, které je v Německu vnímané jako pravicově populistické, a Svobody a přímé demokracie, kterou řada zdejších odborníků a komentátorů považuje za krajně pravicovou.

„Evropa čeká na Německo, které si je vědomé své zodpovědnosti za Evropu,“ je přesvědčen Schulz, podle něhož je třeba rychle reagovat na reformní návrhy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Když Macron se svými návrhy neuspěje, není podle šéfa SPD vyloučené, že i v Paříži bude příště vládnout extrémní pravice.

„Tato pravicová vlna v Evropě může být zastavena německou vládou, která se k demokracii, lidským právům, svobodě a Evropě přihlásí tím, že SPD vstoupí do této vlády,“ míní Schulz, který se dnes snažil své spolustraníky přesvědčit o tom, aby hlasovali pro zahájení koaličních rozhovorů s CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové.

Pokud tak neučiní, bude Německo na prahu politické krize a dost možná se nevyhne předčasným volbám. Ty by výrazně zpozdily i reakci spolkové republiky na reformní návrhy Macrona nebo šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera.

Bývalý mnohaletý poslanec Evropského parlamentu, jemuž Schulz v letech 2012-17 také předsedal, poměry v některých zemích střední Evropy kritizuje hlasitě a opakovaně. Část jeho kritiků mu ale zase vzkazuje, že za nespokojenost značné části Evropanů může i fungování evropských institucí v posledních letech nebo jejich návrhy v oblasti migrační politiky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1