Podobnost „wu-chanského“ koronaviru se SARS děsí, vývoj vakcíny by mohl být rychlý | info.cz

Články odjinud

Podobnost „wu-chanského“ koronaviru se SARS děsí, vývoj vakcíny by mohl být rychlý

Koronaviry byly dlouhou dobu brány za nevýznamné patogeny, které u lidí způsobují běžné nachlazení. V 21. století však došlo k dramatickému přelomu, kdy se objevily dva vysoce nakažlivé a nebezpečné koronaviry, které překročily mezidruhovou bariéru a šířily se z člověka na člověka. První z nich dnes známe jako SARS a druhý jako MERS. Oba usmrtily nemalé množství lidí a řadě dalších způsobily vážné zdravotní komplikace. Vir, který se začal šířit z čínského Wu-chanu, sdílí se svými předchůdci podobné charakteristiky, a ve světě proto budí nemalé obavy. „Skutečný rozsah a efekt tohoto ‚virového‘ vypuknutí neznáme a situace se vyvíjí rychle,“ varuje kolektiv lékařů v obsáhlém článku na webu Americké lékařské asociace JAMA Network.

Koronaviry jsou velké a takzvané „obalené“ pozitivní RNA viry, které lze dělit do čtyř druhů: alfa, beta, delta a gamma. Je prokázáno, že druhy alfa a beta jsou schopné nakazit člověka. Čtyři z těchto virů (HCoV 229E, NL63, OC43 a HKU1) jsou rozšířeny po celém světě a způsobují od deseti do třiceti procent infekcí dýchacích cest u dospělých. Pro koronaviry je typická velká rozmanitost, přičemž největší lze pozorovat u netopýrů, kteří jsou považováni za zásobárnu mnoha virů. Ti jsou ostatně označováni za možný zdroj nákazy v čínském Wu-chanu, v jehož okolí jsou loveni a konzumováni.

Koronaviry typu HCoV dlouho nevyvolávaly velký zájem, protože se u lidí vyskytovaly jen ve velmi mírné a v podstatě neškodné formě. To se změnilo v roce 2002, kdy se objevilo několik vážných případů zápalů plic v čínské provincii Kuang-tung. Odtud se vir rozšířil do dvou desítek dalších zemí a vstoupil do historie jako SARS (anglická zkratka severe acute respiratory syndrome). Protože se první nakažení pohybovali na místech, kde se hojně vyskytovala i zvířata, panovalo podezření, že nákaza pochází právě od nich. To se nakonec potvrdilo. Vědci a lékaři zpočátku podezírali zejména ovíječe maskovaného (kočkovitá šelma) a psíka mývalovitého, ale později se ukázalo, že prvotním nositelem byli zřejmě netopýři.

Typickými projevy SARS jsou horečka, kašel, potíže s dýcháním a průjem. Zhruba 30 procent nakažených potřebovalo plicní ventilaci a deset procent jich zemřelo. Míra úmrtnosti byla vyšší u starých lidí a u chronicky nemocných. Přenos z člověka na člověka byl zaznamenán především v nemocnicích a souvisel s tím, že se vir nacházel hluboko v dýchacích cestách. Uvolnil se tak zejména při intubaci pacientů a podobných zákrocích. I tak ovšem došlo k několika velmi nebezpečným přenosům, které měly v podstatě globální následky.

Jedním z nich bylo vypuknutí nemoci v hongkongském hotelu Metropole, odkud nakažení hosté roznesli SARS do dalších zemí. Další ohnisko nákazy se objevilo v hongkongském rezidenčním objektu Amoy Gardens, kde se nakazilo 300 místních obyvatel, kteří se stali důkazem, že k přenosu SARS vzduchem může dojít. Šíření SARS se podařilo zastavit, ale i tak zemřelo 774 lidí z celkem 8098 nakažených a světovou ekonomiku epidemie přišla na 30 až 100 miliard dolarů.

V roce 2012 se objevil další vysoce nakažlivý beta koronavir, tentokrát na Blízkém východě. Lékaři MERS poprvé identifikovali v hlenu Saúda, který zemřel na respirační selhání. Na rozdíl od SARS, který se rychle rozšířil po celém světě a podařilo se jej také rychle zastavit, MERS má pomalejší náběh, ale podstatně vyšší úmrtnost. A dodnes se objevuje, zejména v nemocničních zařízeních.

Podle Světové zdravotnické organizace bylo do listopadu 2019 nakaženo celkem 2494 lidí, z nichž 858 zemřelo. Prvotním nositelem MERS je opět pravděpodobně netopýr, ale přenos na člověka má na vině sekundární nositel, kterým je velmi pravděpodobně velbloud. Není tak náhodou, že se nemoc vyskytuje především v Saúdské Arábii.

MERS má se SARS mnoho podobných příznaků, mezi něž patří těžký zápal plic, ale v některých klíčových charakteristikách se liší. MERS postihuje zejména trávicí trakt a často dochází k selhání ledvin. Plicní podporu vyžadovalo až 89 procent pacientů a míra úmrtnosti dosahuje 36 procent.

Přestože koronavir, který zasáhl především Blízký východ, nezpůsobil velkou mezinárodní paniku (na rozdíl od SARS), jeho projevy a míra úmrtnosti vedly k tomu, že jej Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2017 zařadila mezi takzvané prioritní patogeny, proti nimž je třeba nalézt obranu.

Aktuální epidemie v čínském Wu-chanu ukazuje, že rozhodnutí WHO nebylo unáhlené. Podobně jako u SARS i tady se část pacientů pohybovala na velkém trhu s živými zvířaty a od počátku byl v podezření právě koronavir.

Prvotní analýzy kompletního genomu, který 10. ledna letošního roku zveřejnili výzkumníci z čínské Šanghaje, ukazují, že má nový vir označovaný jako 2019-nCoV leccos společného právě se SARS, potvrzený je i přenos mezi lidmi. Nový vir má nicméně zatím nižší míru úmrtnosti ve srovnání se SARS i MERS, situace se však může rychle změnit, protože virus se podle aktuálních zpráv přizpůsobuje a mutuje.

Úřady poučeny z předchozích epidemií, zareagovaly promptně a snaží se zabránit šíření viru. Wu-chan je v karanténě, uzavírány jsou i další čínská města s milionovými populacemi. Aerolinky ruší lety na vybraná čínská letiště, pasažéři už na letištích podstupují kontroly, zda nejsou nakaženi. 

Lékaři bojují s 2019-nCoV především prostřednictvím antivirotik a začaly i práce na možné vakcíně. Vývoj šel navíc od epidemie SARS dopředu. Zatímco u SARS od rozluštění genomu k zahájení klinických testů DNA vakcíny uplynulo 20 měsíců, postupně se tento proces u podobných virových onemocnění zkrátil na zhruba tři měsíce. U „wu-chanského“ koronaviru by tak výzkumníci mohli postupovat ještě rychleji.

Článek je volným překladem článku z webu JAMA Network.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud