Pohřeb Stephena Hawkinga: „Jeho jméno bude žít ve vědeckých análech,“ řekl astrofyzik Rees | info.cz

Články odjinud

Pohřeb Stephena Hawkinga: „Jeho jméno bude žít ve vědeckých análech,“ řekl astrofyzik Rees

Pět stovek pozvaných smutečních hostů se dnes sešlo v kostele Panny Marie v Cambridge na pohřbu britského fyzika Stephena Hawkinga, který zemřel 14. března ve věku 76 let. Jedním ze smutečních řečníků byl i herec Eddie Redmayne, který Hawkinga ztvárnil v biografickém filmu Teorie všeho z roku 2014, informovala agentura AP. S věhlasným vědcem se přišly před kostel rozloučit také stovky lidí.

Se smuteční řečí kromě Redmayna vystoupili také Hawkingův syn Robert, britská fyzička a Hawkingova bývalá studentka Fay Dowkerová či astrofyzik Martin Rees. "Jeho jméno bude žít ve vědeckých análech. Jeho bestsellery rozšířily vesmírné obzory milionům lidí a ještě více jich inspiroval vzácným příkladem svých úspěchů navzdory ranám osudu," uvedl ve své řeči Rees.

Naposledy se s uznávaným vědcem do Cambridge přijeli rozloučit kromě příbuzných například i kytarista skupiny Queen Brian May, modelka Lily Coleová, podnikatel a vizionář Elon Musk či dramatik Alan Bennett. V kostele byly také všechny tři Hawkingovy děti: Lucy, Timothy a Robert.

Ačkoli byla smuteční ceremonie přístupná pouze pro pozvané hosty, shromáždily se v ulicích Cambridge stovky lidí. Při příjezdu rakve pokryté bílými liliemi a růžemi, které symbolizovaly vesmír a polárku, před kostel lidé tleskali. Po celý den se mohli podepsat do kondolenční knihy.

Zvon cambridgského univerzitního kostela na Hawkingovu počest odbil na začátku pohřbu šestasedmdesátkrát - jednou za každý rok jeho života. Na mnoha místech univerzitního města vlály během dne vlajky na půl žerdi.

Hawkingův popel bude 15. června uložen ve Westminsterském opatství v Londýně, a to v blízkosti ostatků fyzika Issaka Newtona a přírodovědce Charlese Darwina.

Pohřbení ve Westminsterském opatství je podle agentury Reuters zřídka využívaným znamením úcty. Naposledy tam byli z vědců uloženi průkopník jaderné fyziky Ernest Rutherford v roce 1937 a objevitel elektronů Joseph John Thomson v roce 1940.

Hawking se věnoval tématům vzniku vesmíru, černých děr nebo propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně vědecká publikace Stručná historie času. V 21 letech u něj lékaři diagnostikovali amyotrofickou laterální sklerózu, takže větší část života strávil na kolečkovém křesle.

Kombinace jeho úspěchů na poli vědy s výrazným zdravotním postižením udělaly z Hawkinga podle agentury AP jednu z nejznámějších tváří světové vědy.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud