Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Politický podvod století.“ Maďarsko loni tajně přijalo 1300 uprchlíků, opozice volá po rezignaci Orbána

„Politický podvod století.“ Maďarsko loni tajně přijalo 1300 uprchlíků, opozice volá po rezignaci Orbána

Maďarsko je od počátku migrační krize nejhlasitějším kritikem Bruselu a tvrdě se staví proti jakémukoliv přerozdělování běženců podle kvót. Ty byly zároveň důvodem, proč Budapešť podala žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. Jak se ale ukázalo, maďarská vláda jen za loňský rok přijala 1300 žadatelů o azyl – tedy počet, který měla přijmout právě podle kvót. Informace unikla náměstkovi ministra zahraničí Kristófu Altuszovi v rozhovoru pro deník Times of Malta. Upozornil na to server Novinky.cz

Podle Altuszových slov země přijala 1300 uprchlíků, přičemž obvykle o takovýchto věcech prý nehovoří s ohledem na jejich bezpečnost. List Times of Malta přímou citaci tajemníka neuvedl a zveřejnil jen Altuzsova slova: „Ti, kteří potřebují status uprchlíka, mohou do Maďarska přijít. Když někdo chce hledat útočiště v Maďarsku, jsme mu otevřeni, ale nemíchejme pojmy, ekonomičtí migranti nejsou uprchlíci.“

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó však popírá, že by vláda Viktora Orbána něco tajila, a tvrdí, že jde o běžný proces přijímání uprchlíků podle Ženevských konvencí. Na informaci začaly okamžitě reagovat opoziční strany. „Vláda přijala tolik uprchlíků, kolik měla přijmout na základě kvót,“ kritizuje Maďarská socialistická strana (MSZP).

Pozadu nezůstala ani opoziční krajně pravicová strana Jobbik. Podle jejího předsedy Gábora Vony vláda občanům lhala, když jim tvrdila, že žádné uprchlíky nepřijme. Premiéra Orbána zároveň vyzval, aby na svou funkci okamžitě rezignoval.

„Vláda slovně bojuje proti migraci. Přitom tajně přijala utečence. Je to největší politický podvod století,“ řekl podle serveru Novinky.cz místopředseda Jobbiku Dániel Kárpát. „Chtěli bychom vědět, kde jsou tito lidé, z čeho žijí a kdo je vybral,“ dodal.

Migrace zůstává v Maďarsku výbušným tématem, které hýbá nadcházejícími parlamentními volbami. Ty se v zemi uskuteční začátkem dubna a vládnoucí strana Fidesz premiéra Orbána do nich půjde s jasným cílem – získat v zákonodárném sboru opět dvoutřetinovou většinu. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1