Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Polorozpadlá ubytovna, zápach moči, frustrace. Etnicky rozdělená Bosna si neví rady s migranty

Polorozpadlá ubytovna, zápach moči, frustrace. Etnicky rozdělená Bosna si neví rady s migranty

Problémy s příchodem uprchlíků neřeší jen země Evropské unie. V posledních měsících se s nově příchozími musí vypořádat také v Bosně. Balkánská země se přitom stále nevzpamatovala z krvavé války v 90. letech. Etnicky rozdělená země tak nyní nezvládá adekvátně a rychle reagovat, což situaci migrantů i domácích obyvatel ztěžuje.

Pracovníci agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) čelí v Bosně frustraci migrantů toužící se dostat do západní Evropy. „Proč neděláte svoji práci, vaši povinnost,“ ptá se Chalid, učitel ze Sýrie, zástupkyně regionálního představitele agentury Francescy Bonelliové.

Když se do Evropy v roce 2015 přelila velká migrační vlna, zůstala Bosna stranou jejich zájmu. Nyní ale cestu skrze balkánský stát objevili a snaží se po ní vyhnout přísným kontrolám na hraničních přechodech.

Často ale narazí. Chalid si stěžuje na obtěžování ze strany policie a nedostatek pomoci od bosenských úřadů. „Neříkejte mi, že tato země je velmi chudá. Tato země je velmi bohatá, jsou tu stromy, voda, ale vláda je velmi špatná,“ cituje rozčíleného Chalida BBC.

Ten zatím zůstává spolu s dalšími uprchlíky v provizorním přístřeší rozbité ubytovny ve městě Bihac. Jiné ubytování mu Bosna neposkytne. Budova, kterou poničila válka v 90. letech, nemá okna, v podlaze jsou díry a střechou v deštivých dnech zatéká. Lidé uvnitř spí v jednoduchých stanech a místo silně zapáchá močí.

I šéf místní samosprávy přiznává, že situace s uprchlíky je komplikovaná. Podobně mluví také Bonneliová. „Je velice náročné snažit se podporovat vládu a bosenskou společnost,“ praví a vysvětluje, že UNHCR má v zemi jen omezené možnosti. Může poskytovat expertízy a logistickou podporu. Hlavní roli však musí hrát federální vláda.

Ta je však v etnicky rozdělené zemi se zkušeností z krvavé války velice slabá. Rozdělení společnosti navíc prohlubují nacionalističtí lídři. Výsledkem je situace migrantů, kteří po příchodu do Bosny zůstali bezprizorní a jejich situaci nikdo neřeší. „Cítím, že vláda nemá dostatečnou představu o závažnosti situace,“ domnívá se šéf samosprávy Bihacu Davor Zupa.

UNHCR se zatím snaží pracovat na přesunu některých rodin do lepších podmínek. V polorozpadlé ubytovně však zatím zůstávají stovky lidí. Jejich počet se navíc může v průběhu dalších měsíců ještě zvýšit. To by situaci v Bosně ještě více zkomplikovalo.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1