Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Polsko se zbavuje odpovědnosti za smrt Židů. Nový zákon o táborech smrti budí silné kontroverze

Polsko se zbavuje odpovědnosti za smrt Židů. Nový zákon o táborech smrti budí silné kontroverze

Polský Senát dnes schválil návrh zákona, který trestá připisování jakékoli odpovědnosti za holokaust Polákům. Polsko si za legislativu vysloužilo kritiku Izraele i USA.

Návrh vyvolal diplomatickou roztržku mezi Izraelem a varšavskou konzervativní vládou koncem minulého týdne. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej srovnal se snahou o změnu historie.

Polsko chce touto legislativou dosáhnout toho, že polský lid ani stát nebudou obviňováni z nacistických zločinů. „Musíme dát světu jasný signál, že nedovolíme, aby bylo Polsko nadále uráženo,“ prohlásil v parlamentu náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki.

Spojené státy však uvedly, že tato legislativa „by mohla ohrozit svobodu projevu a akademické rozpravy“. „Všichni musíme dbát na to, abychom nebránili diskusi o holocaustu,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí a Polsko vyzvalo, aby návrh zákona přehodnotilo. Pokud by byl návrh schválen, obává se dopadu na vztahy Varšavy se Spojenými státy a Izraelem.

Podle této normy může soud za používání termínů jako „polské tábory smrti“ udělit až tříletý trest vězení. Podnětem k navržení zákona bylo dlouhodobé používání geografického označení „polský“ například v souvislosti s vyhlazovacím táborem v Osvětimi, což řadu let vyvolávalo popuzené reakce části polské společnosti i politiků.

Část izraelských politiků se ovšem nehodlá smířit s tím, že se Poláci zcela zříkají jakéhokoli podílu na smrti Židů, kteří byli během nacistické okupace země zavražděni na polském území.

Na území Polska bylo za války zavražděno okolo dvou milionů Židů. Někteří historici připisují vinu za smrt části z nich Polákům. Podle amerického historika polského původu Jana Tomasze Grosse, který se kvůli svým tvrzením dostal v rodné zemi do právních sporů se současnou vládou, jsou Poláci odpovědni za smrt nejméně 100 000 Židů.

Podle polské tiskové agentury PAP pro návrh hlasovalo 57 senátorů, 23 bylo proti a dva se hlasování zdrželi. Návrh nyní bude poslán k podpisu prezidentovi Andrzeji Dudovi.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1