Polský prezident vetoval „lex Jaruzalski“. Komunističtí vůdci o generálské hodnosti nepřijdou | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Polský prezident vetoval „lex Jaruzalski“. Komunističtí vůdci o generálské hodnosti nepřijdou

Polský prezident vetoval „lex Jaruzalski“. Komunističtí vůdci o generálské hodnosti nepřijdou

Polský prezident Andrzej Duda vetoval zákon, kterým chtěla vláda zbavit generálských hodností některé komunistické vůdce země včetně exprezidenta Wojciecha Jaruzelského. Podle nynější hlavy státu osobám, kterých by se degradace měla týkat, norma neumožňuje jakkoli se hájit. Mluvčí vládní strany v reakci uvedla, že kabinet prezidentovým rozhodnutím zklamán.

Konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) přišla s návrhem, který měl zbavit důstojnických a generálských hodností a degradovat na vojíny činitele odpovědné za vyhlášení a udržování výjimečného stavu v letech 1981 až 1983. Postiženi mohli být i někteří představitelé odpovědní za potlačování opozice během celého období komunistického režimu po druhé světové válce. Stoupenci zákona tvrdí, že lidem, kteří nařizovali zásahy proti Polákům toužícím po svobodě a nezávislosti na područí Moskvy, se dostane spravedlnosti.

„Neexistuje institut mluvčího zemřelého člověka, (návrh) nezavádí povinné ustanovení obhájce zemřelého. Myslím, že by měl,“ uvedl podle agentury PAP Duda své důvody pro odmítnutí zákona. Činy bývalých vůdců země, jejichž značná část již nežije, by podle prezidenta měli dostat možnost obhajovat jejich blízcí či stoupenci. Pokud nikdo takový nebude, měl by osobu hájící skutky zemřelých určit stát, dodal Duda, který byl před nástupem do úřadu členem PiS a zákony její vlády vetuje jen výjimečně.

Jaruzelski stejně jako někdejší ministr vnitra Czeslaw Kiszczak by podle zákona měli přijít o generálské hodnosti jako strůjci výjimečného stavu, vyhlášeného před 37 lety. Jaruzelski zemřel před čtyřmi lety, Kiszczak o rok později. Odkaz obou generálů je však současnou polskou společností vnímán nejednoznačně, neboť se podíleli nejen na potlačení oponentů režimu, ale koncem 80. let i na první dohodě s protikomunistickou opozicí v tehdejším východním bloku.

Podle nedávných průzkumů byl navíc zákon vnímán většinou Poláků negativně.

„Jsme překvapeni a zklamáni,“ uvedla mluvčí PiS Beata Mazureková v reakci na Dudovo rozhodnutí, které podle ní vládní strana dále komentovat nebude.

Zákon, který začátkem března schválil Sejm díky jednomyslné podpoře PiS poměrem hlasů 264 ku 159, se kromě prezidenta nelíbí ani liberální opozici, která jej označuje za nemorální. Sejm bude na přehlasování prezidentského veta potřebovat třípětinovou ústavní většinu čítající 276 poslanců.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.